„Studenti byli úžasně namaskovaní, navíc přesně věděli, jak svá zranění prezentovat. Musím říct, že to bylo snad ještě horší než ve skutečnosti. Ze všech stran se ozývalo sténání, výkřiky, vzdechy nebo naopak zlověstné ticho. Pro výcvik jsme si nemohli vybrat lepší herce,“ chválil nadšený komparz a umění maskérů kapitán Petr Macík, velitel 3. mechanizované roty, který výcvik po více než dvouleté covidové pauze připravoval.

Sedm desítek vojáků překvapili nejen ranění s průstřely, ztrátami končetin či popáleninami. Poradit si museli také civilisty v šoku a v neposlední řadě s útočníky. „Naše praporní obvaziště namaskovalo dvacet studentů s různým poraněním. Dalších třicet pak imitovalo okolní dav, který znepříjemňoval práci vojáků – zdravotníků. Šlo o následky šoku, ale i s tím se musí počítat a vojáci musí umět ošetřit raněné a provést triáž, tedy rozřazení dle závažnosti poranění bez ohledu na prostředí, stres či křik,“ uvedl Macík.

Výcvik ovšem neznamenal jen reakci na přímý, teroristický útok před halou letiště a na spolupráci s policií u odletové haly, ale i na eliminaci protivníků. K tomu posloužila řada vysloužilých budov, bývalých kasárna, kde bylo možné simulovat boj, který by si v ničem nezadal s realitou. Patro po patře bylo takzvaně vyčištěno, teroristická hrozba, i za rizika vlastních ztrát, byla odstraněna. „Čistý,“ znělo z úst vojáků po splnění úkolu.