Právě o taková „přírodě blízká opatření“ se opírá Strategii adaptace na klimatickou změnu (1), kterou město schválilo v červenci. Mnohem víc stromů a zelených ploch, budování zelených střech a zelených fasád, ale i obnova původních koryt potoků a využívání dešťové a odpadní vody – takovou představu Arnika vítá. Pro veřejnost ale zůstává otázkou, jestli tyto nanejvýš potřebné plány převede do praxe připravovaný Metropolitní plán. Jeho návrh nyní předal Institut plánování a rozvoje městu ke kontrole.

„Věříme, že když město před několika dny schválilo zbrusu novou strategii adaptace na změnu klimatu, bude potřebná opatření řešit i Metropolitní plán. Právě územní plán je rozhodujícím dokumentem a nemá být jen o tom, jaké stavby v Praze budou stát. Plán má dbát především na udržitelný rozvoj a kvalitu života všech obyvatel Prahy. Tu lze zajistit, jen pokud město připraví na klimatické změny, jejichž dopady pociťujeme už teď,“ říká Vendula Zahumenská z Arniky.

Na tom, že před problémem klimatických změn už nemůžou česká města uhýbat, se shoduje i řada odborníků. Například podle Davida Vačkáře z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR se v našich městech objevují prvky středomořského klimatu a před tímto trendem nelze utéct (2). Opatření je proto potřeba začít zavádět co nejdříve a územní plány jsou jedním z nástrojů. Pokud by schválená strategie města zůstala pouze na papíře, může se to prodražit. Náklady na likvidaci škod spojených se změnou klimatu pak mohou být obrovské – ať už půjde o extrémní vedra, sucho nebo přívalové deště a povodně.