Čtyřměsíční vnitrostátní debata o tom, kdo má Českou republiku zastupovat na summitu NATO, zcela zastínila skutečný obsah jednání aliance. V podcastu kanálu V.O.X. NEWS se na tom shodli politický komentátor Petr Holec a bezpečnostní poradce a generál ve výslužbě Andor Šándor, kteří nešetřili ostrou kritikou na adresu českých politiků.

Upozornil, že kvůli těmto konfliktům se z veřejné debaty zcela vytratila vážnost aliančních témat, včetně toho, že Česká republika dlouhodobě neplní ani závazky, které si sama dala, jako je výstavba těžké brigády. Šándor rovněž kritizoval to, jakým způsobem se do sporu zapojil premiér Andrej Babiš (ANO). Výroky Babiše o tom, že za ním v kuloárech chodili západní diplomaté a stěžovali si na prezidentovo chování, označil za zbytečné a nereálné, protože západní diplomaté takto přímo nikoho nekritizují. 

Anketa

Chcete, aby Andrej Babiš pravidelně jednal s Petrem Pavlem?

Ano, měli by spolu mluvit

1%

Ne, s Pavlem už není o čem mluvit

97%

Nevím / Je mi to jedno

2%

hlasovalo: 9764 lidí

Ještě ostřejší pohled na domácí scénu nabídl publicista Petr Holec, který celý konflikt otevřeně nazval politickým divadlem. „Naše vnitročeská fraška zastínila to, co se případně dělo na summitu NATO, ale ona zastínila vlastně i to, co se děje v Česku,“ uvedl Holec a dodal, že samotný summit posloužil pouze jako „kouřová clona a bizarní kulisy“.

Podle komentátora jsme v Česku svědky snahy prezidenta Petra Pavla, respektive lidí a investorů v jeho pozadí, vstupovat do podhradí a spoluvládnout. Holec tvrdí, že prezident se chová jako opoziční lídr a prosazuje opoziční politiku, což naráží na mantinely ústavy.

„Petr Pavel navazuje na Miloše Zemana a jeho argumentaci: ‚Já jsem přímo zvolený prezident, mám silný mandát‘,“ popsal komentátor s vysvětlením, že prezidentský mandát je v našem ústavním pořádku určen k jiným funkcím a pravomocem než mandát vlády vzešlé ze sněmovních voleb. Podle Holce tato politická válka neskončila ani se závěrem summitu a palba mezi Hradem a Strakovkou bude kvůli blížícím se volbám dál gradovat.

Významnou roli v celém sporu sehrál také Ústavní soud, který vydal předběžné opatření, na jehož základě musela vláda vzít prezidenta na summit s sebou. Tento krok se stal terčem tvrdé kritiky Petra Holce. Verdikt podle něj vykazuje obrovské množství profesních chyb a přispívá k další polarizaci už tak rozdělené společnosti.

„Ústavní soud se zpolitizoval,“ konstatoval Holec a v této souvislosti poukázal přímo na předsedu soudu Josefa Baxu, kterého označil za aktivistu jmenovaného na podporu prezidenta, jenž chodí na demonstrace a následně rozhoduje takto klíčové spory.

Zahraniční ohlasy a fotografie, na kterých čeští představitelé stáli na opačných koncích delegace, však oba hosté odmítli vnímat jako mezinárodní ostudu. Shodli se na tom, že Češi obecně přeceňují to, jak moc je v cizině někdo sleduje. Podle jejich názoru politické dění v jiných zavedených demokraciích bývá mnohdy horší a český vnitrostranický boj naši zemi v zahraničí nijak zásadně nedevalvoval, jelikož základní bezpečnostní orientace státu zůstala navenek jednotná.

Scházela slova o mírovém řešení konfliktů

Anketa

Chcete, abychom od roku 2035 dávali na zbrojení alespoň 3,5% HDP?

Ano

2%

Ne

96%

Nevím / Je mi to jedno

2%

hlasovalo: 15001 lidí

Při hodnocení samotného průběhu a výsledků summitu NATO se oba komentátoři zaměřili na globální geopolitické dopady, roli Spojených států a otázku budoucího financování obrany. Shodli se na tom, že jednání přineslo v některých ohledech realističtější pohled na situaci, zároveň však kritizovali absenci diskuse o mírovém řešení konfliktů.

Andor Šándor vyjádřil spokojenost s tím, jak setkání lídrů nakonec dopadlo, a to zejména s ohledem na postoj Spojených států. Uvedl, že ho překvapilo smířlivé vystupování Donalda Trumpa, kterého popsal jako „egomaniaka jednajícího specifickým způsobem“.

„Potvrdil, že Spojené státy chtějí zůstat součástí aliance,“ zdůraznil Šándor s tím, že pro Evropu zůstává klíčové zachování amerických zpravodajských informací strategického charakteru a obranného jaderného deštníku. Podle generála ve výslužbě si Trump uvědomil, že Američané v rámci své globální strategie a podpory Izraele Evropu nadále potřebují a nemohou zde zrušit své základny. Šándor zároveň schvaluje tlak na to, aby Evropa převzala větší díl odpovědnosti za svou obranu.

Upozornil na obrovskou historickou proměnu v poměru financování NATO, kdy v roce 1989 platili Američané polovinu nákladů a zbytek Evropa, zatímco před nedávnem už USA dotovaly alianci ze 75 procent. „Já se ani nedivím, že ti Američani to prostě nechtějí platit a že to musíme platit my,“ konstatoval Šándor a dodal, že nikde nikdo nedává nic zadarmo.

Petr Holec rovněž vnímal výsledek summitu jako úspěch a ocenil přítomnost realismu v závěrečných dokumentech. Podle něj závěrečná deklarace konečně nelže a nepředstírá Ukrajině, že bude přijata do NATO. „To prostě za mě bylo hanebné lhaní jak nám, tak Ukrajincům, že je tam vezmou, protože všichni věděli, že ne,“ prohlásil publicista.

Podobně jako Šándor popsal Donalda Trumpa jako impulzivního a narcistního člověka, u kterého nikdo dopředu nevěděl, s jakou náladou do Ankary dorazí. Za pozitivní označil fakt, že Trump nepřijel s radikální protialianční rétorikou, což by podle něj mohlo pro Evropu dopadnout podstatně hůř.

Fotogalerie: - Jak jsem se (ne)mýlil v politice

Zásadní kritika obou hostů však směřovala k tomu, co na summitu vůbec nezaznělo. Šándorovi v celém diskurzu chyběla jakákoli debata o alternativách ke zbrojení. „Úplně mi tam a na celém summitu a ve všem chyběla debata o tom, jestli opravdu půjdeme jenom cestou zbrojení. Kde to skončí? Anebo budeme uvažovat o tom, že jsou taky alternativy, že to jsou vyjednávání, že je tu nějaká dohoda s kýmsi o čemsi,“ vytkl alianci Šándor a označil za chybu, že se nenašel nikdo, kdo by takový hlas zvedl.

V tomto bodě Holec ocenil, že se toto téma pokusil otevřít alespoň Andrej Babiš. „Já jsem tady neslyšel slovo a neviděl snahu jednat o konci války na Ukrajině,“ uzavřel Holec své hodnocení summitu s tím, že od evropských lídrů, na jejichž kontinentu se válčí, by očekával mnohem silnější apel na vyjednávání.

První obětí každé války je pravda

Anketa

Je Petr Macinka arogantní?

Ano. A je to špatně

5%

Ano, ale je to dobře

6%

Není

87%

Nevím / Je mi to jedno

2%

hlasovalo: 22148 lidí

Při pohledu na aktuální vývoj rusko-ukrajinského konfliktu oba hosté varovali před podléháním válečné propagandě a západním iluzím o brzkém konci bojů. Shodli se na tom, že realita na frontě je pro Ukrajinu velmi složitá a Rusko se ukazuje být ekonomicky i vojensky odolnější, než se původně předpokládalo.

Andor Šándor upozornil, že v informačním prostoru je nesmírně obtížné se orientovat, a připomněl starou pravdu. „První obětí každé války je pravda,“ prohlásil Šándor a současný stav popsal slovy: „To je teď brutus propaganda.“ V této souvislosti poukázal na zásadní vyjádření ukrajinského představitele Valerije Zalužného, které vnímá jako varování pro Západ, aby nepodléhal klamnému dojmu, že Rusko na frontě prohrává. Podle Šándora se Ruská federace chová strategicky a nelze její vedení podceňovat.

„V tom Kremlu, a to já myslím, že mě zas někdo nakope, ale nesedí tam blbci,“ podotkl bezpečnostní poradce s tím, že ruská strana západní kroky pečlivě vyhodnocuje a přizpůsobuje jim svá opatření. Šándor také zmínil zásadní posun v rétorice Moskvy, když mluvčí Dmitrij Peskov prohlásil, že speciální vojenská operace skončila a země je ve válce.

Podle něj jde o jasný vzkaz domácímu publiku, který má za cíl lidi semknout a ukázat jim, že proti Rusku stojí celý Západ. Generál ve výslužbě varoval, že pokud s Ruskem nikdo nebude chtít mluvit o jeho bezpečnostních zájmech, „vezmou si to silou“, což je modus operandi, který považuje za zničující.

Petr Holec navázal kritikou západních médií, která podle něj okamžitě po úspěšných ukrajinských útocích začala šířit narativ, že Rusové už z Ukrajiny utíkají. „Není to pravda,“ zdůraznil publicista a dodal, že situace na frontě se zásadně nezměnila, Rusové tam pomalu pokračují a nic dramatického se neděje. Uznává sice, že Ukrajina je schopná zasáhnout drony rafinerii nebo Moskvu, ale děje se tak za ohromnou cenu munice i financí a jde primárně o politické gesto pro Západ, aby posílal další peníze. Holec odmítl i tvrzení, že ruské hospodářství kvůli těmto úderům či sankcím padne.

„Pořád nejde ekonomicky do kolen, jak nám také nejrůznější experti říkali, že se to stane záhy po začátku války,“ uvedl Holec a připomněl, že Rusko má obrovskou výhodu v surovinách, které bude vždy vyvážet. Západ podle něj přijal už přes dvacet balíků sankcí, ale Rusové se s nimi dokázali sofistikovaně vypořádat a úspěšně je obcházejí za pomoci Číny nebo Íránu.

Holec na závěr ostře zkritizoval přístup evropských lídrů, kteří finanční a materiální podporu Ukrajině maskují za půjčky, ačkoli jde ve skutečnosti o dary. Evropa podle něj konflikt platí na dvou frontách – jednak nakupováním předražených amerických zbraní pro Ukrajinu v rámci NATO, a jednak skrze půjčky Evropské unie.

Psali jsme:

Robejšek: Evropa už na podporu Ukrajiny nemá

Věštec Petr Pavel? Slova o Trumpově „výprasku ČR“ hned narazila

Zbořil vyřešil Pavla i Babiše jednou vtipnou vzpomínkou

Slyšeli jsme správně. „Babišova smršť na Pavla nekončí. Už je jasno.“