Podle předsedy Asociace krajů ČR a jihomoravského hejtmana Michala Haška je důležité komunikovat a hledat společná řešení. Už proto, že je povinností starat se o potřebné a chránit kulturní dědictví.
„Konstatovali jsme velkou shodu, ať už jde o oblast sociální péče a zdravotnictví. V případě uprchlické krize postupujeme ve vzájemné shodě a porozumění ve smyslu humanitární pomoci, protože víme, že je potřeba pomoci potřebným. Víme ale, že je to také otázka bezpečnostní a náročná, když se hovoří o možné inkulturaci. Hovořili jsme o kulturním dědictví i otázce částečného odškodnění a vyrovnání mezi státem a církvemi. Uplynulý rok nastolil vzájemný klid a ukázal, že necelé jedno procento nedořešených případů není otázkou, která by měla vyvolávat nedorozumění. Pokud se některé právnické církevní osoby obrátily k soudu, tak chápeme, že plníme z obou stran povinnost dobrého a odpovědného hospodáře, a je na soudu, aby kompetentně rozhodl, čí je právo, a toto rozhodnutí bude definitivní tečkou,“ uvedl kardinál Dominik Duka.
Jak doplnil, z 30 tisíc položek se jedná o necelých tisíc sporných. Ani to neznamená, že bude tisíc soudních případů.
„Z hlediska krajů se v současné chvíli jedná o 31 žalob, ale pokud odmyslíme Prahu, jsme na necelé desítce. Stávající hejtmani, rady i zastupitelstva hospodaří s veřejným majetkem a s péčí řádného hospodáře, a jde o to, aby soudy jasně řekly, na které straně je právo. Tak jako v minulosti Česká biskupská konference spolu se Svazem měst a obcí učinila prohlášení směrem k právnímu postavení obecního majetku, požádali hejtmani pana kardinála Duku, aby se Česká biskupská konference zabývala možností vydání podobného prohlášení s Asociací krajů ČR směrem ke krajskému majetku,“ nastínil předseda Asociace krajů Michal Hašek.
„Zákon o církevních restitucích stanovil jasnou podmínku, obecní a krajský majetek se nevydává. Obce a kraje nebyly označeny za takzvané povinné osoby z hlediska vydávání majetku. A pokud dnes čelíme žalobám, tak se týkají aplikace jiného zákona. Tam je právě to období mezi rokem 1991, respektive 1996, v případě krajů rokem 2000, kdy vznikly kraje, a byl přijat příslušný zákon o převodu majetku, a řekněme rokem 2006, což je otázka blokace z hlediska jiného zákona, který se týká především pozemků. Povaha žalob je smíšená. Některé směřují do nemovitostí, některé do movitého majetku, což jsou většinou věci, které kraje převzaly od státu v rámci příslušných regionálních muzeí. Spoléhám na to, že v několika málo týdnech doformulujeme společné prohlášení i v části týkající se krajů, z toho vyplyne, v jakých možnostech bude dohoda, a já doufám, že počet žalob ze strany církví směrem ke krajům nebude narůstat, a všude, kde to bude možné, použijeme rozum a jednání před právní konfrontací,“ je přesvědčený Michal Hašek.
„Pokud dojde k žalobám a soudním sporům, nedeterminuje to spolupráci v jiných oblastech. Je naší povinností se starat o potřebné, spolupracovat na sociálních službách a na jejich rozvoji, starat se o lidi v hospicích a v domácím prostředí, starat se o kulturní památky, které jsme zdědili od našich předků a rozvíjet je pro budoucnost. Soudní spory nezmrazí komunikaci. Budeme hledat společné řešení,“ zhodnotil jednání o žalobách Hašek.
„Ocenili jsme konzistentní a dlouhodobý postoj ze strany České biskupské konference i pana kardinála Duky ve věci uprchlické krize. Jsme připravení pomáhat potřebným. Vnímáme i aspekt bezpečnostní, kde je třeba spolupráce všech složek veřejné moci. Řešili jsme i otázku čerpání evropských fondů, na tomto místě jsme se v loňském roce dohodli o zastoupení jednotlivých biskupství v regionálních stálých konferencích. Jsem rád, že jsme tuto dohodu naplnili a máme řadu podnětů. Z jižní Moravy mohu zmínit například iniciování možnosti rozšíření čerpání evropských dotací směrem k některým církevním památkám,“ sdělil Michal Hašek.
Obě strany jednaly také o otázce školství. „Kraje zřizují veřejné střední školy, vedle toho zde působí i kvalitní církevní školy. Vznikají teď krajské akční plány v oblasti vzdělávání a vznikají dlouhodobé koncepce vzdělávání. Mají být hotovy do konce března. Vyzvali jsem zástupce České biskupské konference, aby podali své připomínky, aby se tím rady a zastupitelstva krajů mohly zabývat, aby dokumenty odrážely co nejširší shodu na vzdělávacích a výchovných soustavách v krajích,“ sdělil Michal Hašek s tím, že se Jan Graubner sejde i se Sociální a zdravotní komisí Asociace krajů. A to v otázce hospicové péče.
„Diecézní charity jsou velmi aktivní v poskytování sociálních služeb. Na jižní Moravě díky iniciativě Diecézní charity Jihomoravský kraj pilotně v České republice rozjel nový projekt domácí hospicové péče. Celoplošně ve všech okresech máme z peněz kraje zajištěnu domácí hospicovou péči. Byli bychom rádi, kdyby takovéto příklady dobré praxe se přenesly i do dalších regionů v republice. Společně chceme i s panem kardinálem, který se angažuje v otázce hospicové péče obecně, tlačit na příslušná ministerstva a zejména parlament, aby vznikla ucelená legislativa týkající se hospicové péče a také úhrad za tuto péči,“ dodal Michal Hašek.
Psali jsme:
Redakci PL můžete podpořit i zakoupením předplatného. Předplatitelům nezobrazujeme reklamy.
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
autor: Tisková zpráva
_635330511473257143.JPG&id=21652)
