Jako nejlepší řešení se jeví zklidnění obou břehů při ponechání průjezdu vybraným vozidlům a rezidentům, doplněné zlepšením podmínek pro veřejnou a pěší dopravu v historickém centru (1). Jiné možnosti jsou méně výhodné nebo nereálné, případně by byly příliš omezující pro obyvatele Prahy 1. Podrobnosti lze najít ve studii zveřejněné na webu iniciativy Auto*Mat (2).

Město během září a října v rámci akce Nábřeží žije! na pět sobot experimentálně proměnilo Smetanovo nábřeží v časově omezenou pěší zónu s kulturním a společenským programem a povoleným průjezdem tramvají, kol a části dopravní obsluhy. Pět sobotních akcí navštívilo kolem 100 tisíc lidí. Během nich magistrát hlavního města Prahy s Útvarem rozvoje města a iniciativou Auto*Mat zkoumaly, jak se promění doprava v centru, zneprůjezdní-li se ulice tranzitní automobilové dopravě. Výsledkem bylo, že se až dvě třetiny běžných průjezdů autem přes Smetanovo nábřeží odehrály jinak, nebo se neodehrály vůbec.

Experiment potvrdil nezbytnost zklidnit dlouhodobě průjezd historickým centrem na obou březích Vltavy. „Cílem by nemělo být uzavřít zcela průjezd Smetanovým nábřežím a Malou Stranou. Zásadní je ale odfiltrovat tranzit, který může jezdit jinudy. Rozhodně by měl být zachován průjezd pro rezidenty, zásobování, dopravní obsluhu a podobně,“ vysvětluje dopravní expert iniciativy Auto*Mat Vratislav Filler.

„Ze stávajících studií a zkušenosti ze sobot Nábřeží žije! lze vyvodit, že zklidnění historického centra by bylo možné už dnes, pokud by se některé cesty automobilem na Prahu 1 a 2 realizovaly jiným způsobem,“ uvádí Vratislav Filler. O zklidnění obou břehů ještě před zprovozněním tunelu Blanka se tak dá uvažovat buď při zavedení mýta nebo o prázdninách, kdy by se omezení kapacity průjezdu tranzitu přes Smetanovo nábřeží a Malou Stranu neprojevilo výrazným zvýšením dopravy na současných objízdných trasách.