Akce je výsledkem spolupráce Českého vysokého učení technického v Praze, majitele Betlémské kaple, a Spolku pro připomínku odkazu Mistra Jana Husa. Autory díla jsou Adam Jirkal, Martin Papcún a Jerry Koza z pražského Atelieru SAD.
„Věříme, že toto dílo přijme česká i evropská a světová veřejnost s porozuměním. Husův důraz na hledání pravdy tak bude připomenut i pro další generace,“ řekl Mgr. Hynek Fajmon ze Spolku pro připomínku odkazu Mistra Jana Husa.
V Praze bude nápis zobrazován v češtině na Betlémské kapli, kde Mistr Jan Hus kázal, a v Kostnici v němčině na fasádě Stephanschule, kde byl vězněn. Rektor ČVUT prof. Petr Konvalinka k tomu dodává: „S hrdostí využíváme příležitosti 600. výročí úmrtí Mistra Jana Husa, abychom instalací ZA PRAVDU na Betlémské kapli, která slouží jako reprezentační prostor Českého vysokého učení technického v Praze, připomněli akademikům a veřejnosti jeho život a dílo a tím Husův historický nadčasový odkaz národu.“
Vítězem vyzvané architektonicko-umělecké soutěže se stal návrh pražského Atelieru SAD. Dílo je koncipováno jako série artefaktů komunikujících s architekturou a veřejným prostorem. Instalace má připomínat Husovy životní postoje, vymezení se tehdejšímu mravnímu úpadku církve a vnímání Boha. „Instalaci jsme pojali jako sérii objektů, která symbolicky pracuje s celoživotním postojem Mistra Jana Husa. Jan Hus byl skálopevným zastáncem pravdy, celý svůj život zasvětil jejímu hledání. Přestože mu byl nabídnut život výměnou za zřeknutí se svého přesvědčení a kázání, neodvolal a položil za něj život. Právě tento postoj i s tragickým koncem je pro nás výchozím bodem pro vytvoření díla k Husovu uctění,“ uvedl Jerry Koza.
Jednotlivá písmena jsou vyřezána do silných desek, které jsou nepravidelně rozmístěny po fasádě Betlémské kaple. Na první pohled vytvářejí dojem stupňů, chytů, po nichž lze stoupat vzhůru. Proporcí knihy, mohou být vnímány i jako svazky jeho učení, cesta k jedinému Bohu. Při čtení odkazu, je slovo zhmotnělé a přitom neuchopitelné mezi námi a nebem. Samotný pohled diváka, který stojí pod tímto artefaktem, nutí dívajícího zvednout a napřímit hlavu vzhůru k nebi. Divák se stává součástí prostoru mezi nebem a zemí. Jednotlivé bloky jsou naskrz prořezány tak, aby vyřezaným otvorem pronikalo sluneční světlo a v určeném čase vytvořilo ve stínu desek čitelná písmena. Při celkovém pohledu z dálky se písmena složí do slova. Prozářený a plně viditelný/čitelný bude nápis pouze v červnu a červenci, nejdokonalejší poloha stínu nastane dvakrát do roka - 6. června /začátek Husova procesu v Kostnici/ a 6. července /den upálení Jana Husa/. Nápis je v základní formě viditelný pouze od května do července od 14.00 do 16.00 hodin letního času. Nejspodnější deska nese jméno Jana Husa, datum jeho upálení a 600letého výročí, čímž plní základní funkci pamětní desky. Tato nejspodnější deska může také sloužit pro pietní akty a k symbolickému umístění zapálených svíček.
Omezená možnost vidět celek jen v určitém čase vychází z myšlenky, že některé ideje, přesvědčení přetrvají po staletí. Tudíž roční cyklus je zanedbatelným časovým úsekem. Některé věci a zážitky jsou vzácné, v dnešní době celosvětově sdílených informací časová omezenost může podpořit legendu. Místo se tak stane do určité míry pietní, neboť vydání se k němu bude svátkem obohaceným o setkání s ostatními návštěvníky.
Jednotlivé desky jsou umístěny v různých výškách tak, aby při pohledu z odstupu byla písmena vrhaná stíny dobře čitelná, ale aby, vyjma spodní, byla mimo fyzický dosah procházejících. Technicky jsou bloky s písmeny duté, z nerezového plechu, aby byla zajištěna neomezená životnost díla. Tento materiál však bude povrchově upraven do matné černo-šedé barvy.
Spolek pro připomínku odkazu Mistra Jana Husa vznikl v roce 2015 s cílem připomenout letošní husovské jubileum trvalým uměleckým dílem. Iniciátorem vzniku spolku je český podnikatel Ing. Libor Burian, MBA, který je majitelem a generálním ředitelem firmy MATRIX a.s. Cílem spolku, do kterého vstoupili Hynek Fajmon, David Vávra, Svatopluk Sládeček a Joel Ruml bylo získat kvalitní moderní umělecká díla k poctě Mistru Janu Husovi a umístit je ve veřejném prostoru v Praze a v Kostnici, v místech spojených s Husovým působením.
České vysoké učení technické v Praze patří k největším a nejstarším technickým vysokým školám v Evropě. V současné době má ČVUT osm fakult (stavební, strojní, elektrotechnická, jaderná a fyzikálně inženýrská, architektury, dopravní, biomedicínského inženýrství, informačních technologií) a studuje na něm přes 23 000 studentů. Pro akademický rok 2015/16 nabízí ČVUT svým studentům 117 studijních programů a v rámci nich 457 studijních oborů. ČVUT vychovává moderní odborníky, vědce a manažery se znalostí cizích jazyků, kteří jsou dynamičtí, flexibilní a dokáží se rychle přizpůsobovat požadavkům trhu. V roce 2014 se ČVUT umístilo v hodnocení QS World University Rankings, které zahrnuje více než 3000 světových univerzit, ve skupině univerzit na 411. – 420. místě. V oblasti „Civil and Structural Engineering" bylo ČVUT hodnoceno na 51. – 100. místě, v oblasti „Mechanical Engineering“ na 101. – 150. místě, v oblasti „Computer Science and Information Systems" a „Electrical Engineering“ na 151. – 200. místě, a stejně tak i v oblastech „Mathematics“ a „Physics and Astronomy“. Více informací najdete na www.cvut.cz
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Tisková zpráva
