Povodně se špatně předpovídají
„Nejhůře nás zasáhly povodně v letech 1997 a 2002. Statistiky pojišťoven o výši škod i počtu pojistných událostí však jasně dokazují, že se jedná téměř o každoroční problém. Povodně z roku 2009, způsobené lokálními silnými bouřemi, měly například na svědomí více než 17 tisíc pojistných událostí v hodnotě dvou miliard korun,“ uvádí manažerka komunikace ČAP Marcela Kotyrová. „Právě takovéto události jsou nebezpečné, jelikož se dají jen velmi těžko předpovědět, navíc se mohou vyskytovat v místech, kde je jejich pravděpodobnost relativně nízká,“ upozorňuje na nepředvídatelnost povodní Ing. Libor Elleder z ČHMÚ a dodává: „Průběh posledních let také jasně ukazuje, že povodně a záplavy nejsou problémem jen velkých řek, ale i zdánlivě nevinně vypadajících menších řek a potoků.“
Příkladem typické letní povodně způsobené vydatnými srážkami je také ta z roku 2010 v Jizerských horách, Beskydech a na Slovensku. Loni v červnu pak byly povodně způsobeny několika vlnami vydatných srážek, které zasáhly zejména Čechy a částečně Moravu. Opět šlo o menší vodní toky, jakými jsou Výrovka, Mrlina nebo Botič a Smutná. „Tato situace není zcela neznámá. Výskyt extrémních povodní, ať lokálních či regionálních, např. mezi lety 1870 až 1900 připomíná dnešní stav. Z toho logicky vyplývá, že je vhodné přihlížet také k historickým záznamům o velkých vodách a umět je využívat.“ poukazuje na historické hledisko Libor Elleder.
Češi se překvapivě povodní nebojí
Z exkluzivního výzkumu ČAP jasně vyplývá, že více než třetina (35 %) nahlášených škod spáchaných živly připadá právě na povodně. Je tedy až paradoxní, že se škod z povodní obává pouhých 8 procent tázaných. To pravděpodobně souvisí s nízkou propojištěností obyvatelstva. České pojišťovny se totiž na řešení katastrofických škod podílí dlouhodobě méně než 50 procenty. Polovina postižených, často i opakovaně, platí škody po povodních ze svého nebo se spoléhá na příspěvky od státu, které však nestačí.
Liší se povodeň od záplavy?
Povodní se rozumí zaplavení vodou, která vystoupila z břehů vodního toku nebo vodního díla následkem přírodních jevů nebo následkem poruchy vodního díla. Naproti tomu záplavou se rozumí zaplavení způsobené v důsledku nedostatečného odtoku atmosférických srážek, které vytvoří souvislou vodní plochu nebo příval vody způsobený deštěm. Toto riziko již zdaleka neohrožuje jen majitele objektů v blízkosti řek. Dnes již pojistitelé rozdíl mezi těmito riziky nerozlišují a sjednávají obě rizika dohromady. Starší smlouvy, sjednané před patnácti a více lety a do dnešních dnů neaktualizované, však mohou krýt jen jedno z těchto rizik.
Správné pojištění pomohou stanovit kalkulačky
Stáří smlouvy však nemusí být problémem jen v případě odlišnosti dvou rizik. „Jestliže klient více než 10 let smlouvu neupravil, je pravděpodobné, že nebude pojistná částka odpovídat současné ceně majetku, a proto pojistné plnění nebude dostatečné a nepomůže škodu finančně kompenzovat v plném rozsahu,“ upozorňuje Marcela Kotyrová a doplňuje: „V případě nahlášení pojistné události pak poškozenému hrozí zklamání kvůli nízkému pojistnému krytí.“
Pro stanovení minimální pojistné částky, na kterou by měly být stavba, dům nebo domácnost pojištěny, lze využít kalkulaček, které pro tento účel zveřejňuje ČAP volně na svých webových stránkách. Pro stanovení míry rizika povodně v dané lokalitě zas pomůže aplikace povodňových map, jíž je možné nalézt na stejném webu. Systém povodňových map mohou využít občané, kteří hodlají kupovat nebo stavět nemovitost, ale i ti, kteří s pojištěním majetku stále otálí.
Kolik nás povodně stojí?
Průměrná škoda z rizika povodně na rodinném domě představuje 200 tisíc Kč a jedná se zejména o zaplavené sklepy a suterénní části domu, zničené vnitřní vybavení, podlahy, rozvody apod. Také v případě škod na vozidlech, které jsou často z důvodu vniknutí vody a bahna do motoru totální, činí průměrné pojistné plnění 200 tis. Kč. Menší škody pak uplatňují lidé z pojištění domácnosti v přízemních bytech. I ty se však pohybují v řádech desítek tisíc korun, a to v závislosti na hodnotě vybavení poškozeného bytu.
Ať už jsme pojištění, nebo ne, blížící se velkou vodu neodvrátíme. Je však v našich silách se na povodeň připravit a případné škody zmírnit. Všechna nízko položená okna je vhodné utěsnit pytli s pískem a cenné věci odnést do vyšších pater. „Obzvlášť objemné předměty, které by mohla odnést voda a mohly by svým pohybem způsobit další škody, doporučuji upevnit,“ radí Marcela Kotyrová a pokračuje: „Osobní automobil nachystejte k rychlému odjezdu nebo jej zaparkujte na bezpečné místo a máte-li domácí a hospodářská zvířata, připravte je k evakuaci. V neposlední řadě myslete na své bezpečí a na případnou vaši evakuaci a mějte nachystané evakuační zavazadlo i nezbytné doklady.“
Jak nahlásit škodu po povodních:
Škody zdokumentujte (vyfoťte nebo natočte a vytvořte podrobný seznam, je-li to možné, shromážděte účty). Snažte se také minimalizovat další škody. Nemusíte čekat s odstraňováním škod a se záchrannými pracemi na příchod pracovníka pojišťovny.
Případnou absenci dokladů a platebních karet ohlaste na příslušné úřady a karty zablokujte.
Kromě dokumentace škod si veďte přehled i o všech nákladech, které jste vynaložili na odvrácení dalších škod. I tyto tzv. zachraňovací náklady jsou součástí nároku na pojistné plnění.
Nahlaste škodní událost své pojišťovně telefonicky, na internetu, osobně na pobočce nebo na kontaktním centru.
Pro řádné nahlášení pojistné události potřebujete:
- číslo pojistné smlouvy/případně údaje o pojistníkovi,
- pojistný produkt, z kterého škodu uplatňujete (Stavba, Domácnost),
- telefonický kontakt na vás,
- další informace (kdy škoda nastala, co bylo poškozeno, kdo poškození zjistil),
- seznam a výši zachraňovacích nákladů apod.
Je-li patrný vývoj škody, veďte si její průběžnou fotodokumentaci do příchodu pracovníka pojišťovny.
Poškozených věcí se až do příchodu pracovníka pojišťovny nezbavujte.
Nabízí-li vaše pojišťovna pomoc při odstraňování škod, neváhejte ji využít. Asistenční služby jsou již v dnešní době standardem i v pojištění nemovitosti a domácnosti.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Tisková zpráva
