Povodně se špatně předpovídají

„Nejhůře nás zasáhly povodně v letech 1997 a 2002. Statistiky pojišťoven o výši škod i počtu pojistných událostí však jasně dokazují, že se jedná téměř o každoroční problém. Povodně z roku 2009, způsobené lokálními silnými bouřemi, měly například na svědomí více než 17 tisíc pojistných událostí v hodnotě dvou miliard korun,“ uvádí manažerka komunikace ČAP Marcela Kotyrová. „Právě takovéto události jsou nebezpečné, jelikož se dají jen velmi těžko předpovědět, navíc se mohou vyskytovat v místech, kde je jejich pravděpodobnost relativně nízká,“ upozorňuje na nepředvídatelnost povodní Ing. Libor Elleder z ČHMÚ a dodává: „Průběh posledních let také jasně ukazuje, že povodně a záplavy nejsou problémem jen velkých řek, ale i zdánlivě nevinně vypadajících menších řek a potoků.“

Příkladem typické letní povodně způsobené vydatnými srážkami je také ta z roku 2010 v Jizerských horách, Beskydech a na Slovensku. Loni v červnu pak byly povodně způsobeny několika vlnami vydatných srážek, které zasáhly zejména Čechy a částečně Moravu. Opět šlo o menší vodní toky, jakými jsou Výrovka, Mrlina nebo Botič a Smutná. „Tato situace není zcela neznámá. Výskyt extrémních povodní, ať lokálních či regionálních, např. mezi lety 1870 až 1900 připomíná dnešní stav. Z toho logicky vyplývá, že je vhodné přihlížet také k historickým záznamům o velkých vodách a umět je využívat.“ poukazuje na historické hledisko Libor Elleder.

Češi se překvapivě povodní nebojí

Z exkluzivního výzkumu ČAP jasně vyplývá, že více než třetina (35 %) nahlášených škod spáchaných živly připadá právě na povodně. Je tedy až paradoxní, že se škod z povodní obává pouhých 8 procent tázaných. To pravděpodobně souvisí s nízkou propojištěností obyvatelstva. České pojišťovny se totiž na řešení katastrofických škod podílí dlouhodobě méně než 50 procenty. Polovina postižených, často i opakovaně, platí škody po povodních ze svého nebo se spoléhá na příspěvky od státu, které však nestačí.

Liší se povodeň od záplavy?

Povodní se rozumí zaplavení vodou, která vystoupila z břehů vodního toku nebo vodního díla následkem přírodních jevů nebo následkem poruchy vodního díla. Naproti tomu záplavou se rozumí zaplavení způsobené v důsledku nedostatečného odtoku atmosférických srážek, které vytvoří souvislou vodní plochu nebo příval vody způsobený deštěm. Toto riziko již zdaleka neohrožuje jen majitele objektů v blízkosti řek. Dnes již pojistitelé rozdíl mezi těmito riziky nerozlišují a sjednávají obě rizika dohromady. Starší smlouvy, sjednané před patnácti a více lety a do dnešních dnů neaktualizované, však mohou krýt jen jedno z těchto rizik.

Správné pojištění pomohou stanovit kalkulačky

Stáří smlouvy však nemusí být problémem jen v případě odlišnosti dvou rizik. „Jestliže klient více než 10 let smlouvu neupravil, je pravděpodobné, že nebude pojistná částka odpovídat současné ceně majetku, a proto pojistné plnění nebude dostatečné a nepomůže škodu finančně kompenzovat v plném rozsahu,“ upozorňuje Marcela Kotyrová a doplňuje: „V případě nahlášení pojistné události pak poškozenému hrozí zklamání kvůli nízkému pojistnému krytí.“