Podobně jako při zničující povodni v roce 2002, i letošní mohutné záplavy kladly obrovské nároky na vodní elektrárny tzv. vltavské kaskády a jejich obsluhy. Pozitivní role elektráren při velkých povodních se opět plně projevila v jejich schopnosti převést část vodních mas přes energetickou část vodního díla, odebrat vodě část destrukčního charakteru její energie a předejít tak poškození vodního díla. Provoz vodních elektráren při povodňových průtocích probíhá v úzké kooperaci s Povodím Vltavy, s. p., a podle předem připravených scénářů vývoje. Při řízení manipulací rozhoduje centrální vodohospodářský dispečink Povodí Vltavy.
Provozovatelé elektráren nikdy sami neřídí stav hladiny ve vodních dílech a údajný tlak na udržování vysokého stavu vody není ani v jejich zájmu. Vzhledem ke konstrukci vodních děl a elektráren jako jejich nedílných součástí je naopak možné říci, že elektřinu lze vyrábět již při poměrně nízkých stavech hladiny (viz např. v příloze poměry na vodním díle Orlík).

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: ČEZ
Podle vás je společnost rozdělena
Kdo za to ale podle vás může? Nemyslíte, že jste to způsobili hlavně vy politici?
Další články z rubriky

19:28 HZS ČR: Hasiči učí děti bezpečnosti pomocí virtuální reality
Hasičský záchranný sbor České republiky přichází s inovativní formou vzdělávání dětí v oblasti požár…
- 16:26 MHMP: Navyšováním nájemného v nebytových prostorách na tržní úroveň
- 13:34 ČEZ: LNG terminál v nizozemském Eemshavenu slaví tři roky
- 10:34 Národní zemědělské muzeum: Dýňobraní a výstava
- 7:33 Policie ČR: Cílem byly prodejny s drogistickým zbožím
- 22:31 ČSÚ: Průmyslová produkce i zakázky v červenci vzrostly