Podobně jako při zničující povodni v roce 2002, i letošní mohutné záplavy kladly obrovské nároky na vodní elektrárny tzv. vltavské kaskády a jejich obsluhy. Pozitivní role elektráren při velkých povodních se opět plně projevila v jejich schopnosti převést část vodních mas přes energetickou část vodního díla, odebrat vodě část destrukčního charakteru její energie a předejít tak poškození vodního díla. Provoz vodních elektráren při povodňových průtocích probíhá v úzké kooperaci s Povodím Vltavy, s. p., a podle předem připravených scénářů vývoje. Při řízení manipulací rozhoduje centrální vodohospodářský dispečink Povodí Vltavy.

Provozovatelé elektráren nikdy sami neřídí stav hladiny ve vodních dílech a údajný tlak na udržování vysokého stavu vody není ani v jejich zájmu. Vzhledem ke konstrukci vodních děl a elektráren jako jejich nedílných součástí je naopak možné říci, že elektřinu lze vyrábět již při poměrně nízkých stavech hladiny (viz např. v příloze poměry na vodním díle Orlík).