Ničivá síla větru zcela odstřihla nosné konstrukce od zemních vrutů, panely byly doslova rozmetány po okolí, lodní kontejner o váze 5 tun sloužící jako sklad náhradních dílů a stavební buňka čili zázemí obsluhy elektrárny se ocitly na zahradách stovky metrů vzdálených rodinných domů, některé části zařízení odnesl ničivý živel až do vzdálenosti 2 km. Řádění tornáda nevydrželo ani oplocení, kamery a zabezpečovací systém.

„Oprava elektrárny nás stála velké úsilí. Díky diagnostice každého jednotlivého kusu zbylého zařízení se nám však podařilo část zachránit. Například z původních více jak 11 tisíc panelů je znovu na konstrukcích, a tedy v provozu 1 632 panelů. Po důkladné kontrole a zkoušce bezpečnosti jsme mohli použít i tři ze čtyř střídačů,“ shrnuje průběh opravy Jan Kalina, člen představenstva a ředitel divize obnovitelná a klasická energetika ČEZ.

V prvních dnech po této živelní katastrofě prováděli zaměstnanci ČEZ především obhlídku širokého okolí. Kromě zmíněné diagnostiky komponent se řešila i ekologická likvidace a recyklace poškozených částí včetně fotovoltaických panelů. Následně bylo nutné objednat nové panely, střídače, konstrukce nebo transformátor, a to v takové podobě, aby byly kompatibilní se zachovaným zařízením.