Většina imisních charakteristik látek znečišťujících ovzduší má od roku 2000 klesající trend, i když méně výrazný než v 90. letech minulého století. Navzdory tomu některé škodliviny s negativními dopady na lidské zdraví stále překračují zákonem stanovené imisní limity na řadě lokalit.

Hlavní problémy kvality ovzduší České republiky představuje znečištění suspendovanými částicemi PM10 a PM2,5, benzo[a]pyrenem a přízemním ozonem. „Úroveň znečištění v daném roce závisí na množství emisí a na převažujícím charakteru počasí v průběhu roku, zejména na rozptylových podmínkách. Jinak tomu nebylo ani v roce 2015, kdy například horké léto přineslo takové meteorologické podmínky, které vedly ke vzniku a trvání vysokých koncentrací přízemního ozonu.“ seznamuje se závěry analýz ČHMÚ jeho ředitel Václav Dvořák.

K překračování imisních limitů dochází ve všech zónách a aglomeracích, nejzávažnější situace však přetrvává v aglomeraci Ostrava/Karviná/Frýdek-Místek. Vysoké koncentrace škodlivin zde způsobuje značná koncentrace průmyslové výroby po obou stranách hranice, hustá zástavba s lokálním vytápěním pevnými palivy a rozvinutá dopravní infrastruktura.