Jednání nebylo jednoduché, Krizový štáb neměl k dispozici poslední verzi úhradové vyhlášky. A to přesto, že o ni žádal minulý týden ve čtvrtek ministra Vojtěcha. Z dat, které prezentoval premiér, jsme zjistili, že ministerstvo zdravotnictví úhradovou vyhlášku upravilo.

Na základě prezentace konkrétních čísel vyšlo najevo, že oproti našemu požadavku chybí v úhradách pro domácí péči již jen 600 milionů a pro sociální služby 300 milionů. Na úhradách pro nemocnice nebylo možné dojít ke konkrétnímu číslu, protože nemocnice dostávají úhrady podle jednotlivých typů péče.

Závěr z jednání byl, že ministr Vojtěch pošle krizovému štábu poslední verzi úhradové vyhlášky a za nemocnice má být vyspecifikován konkrétní požadavek na nárůst financí. Jednání tedy budou pokračovat.

Video doprovázející kampaň ZDE

Cíle Krizového štábu – 9 proti kolapsu zdravotnictví

1. Hlavní dlouhodobý cíl do r. 2021 - zajistit 9 % HDP pro zdravotnictví

• České zdravotnictví je dlouhodobě podfinancované. Zatímco vyspělé země investují do zdravotnictví v průměru 9 % HDP (průměr OECD, průměr EU: 9,90 % HDP, př. okolních zemí Německo 11,1 % HDP, Rakousko 10,8 % HDP) v ČR je to necelých 7 % HDP. Pokud se nedostaneme alespoň na průměr zemí OECD, je současná úroveň poskytované zdravotní péče neudržitelná.

Prostředky k jeho dosažení:

• Zvýšit platby státu za státní pojištěnce minimálně na úroveň osob bez zdanitelných příjmů, kdy vyměřovacím základem bude minimální mzda.
  V ČR je 5,5 milionu státních pojištěnců. Zdravotní pojištění za ně platí stát. Zatímco člověk, který nemá příjem, musí měsíčně odvádět 1803 Kč, stát za pojištěnce do zdravotnictví odvádí pouze 1018 Kč a ti přitom spotřebovávají největší část pojištění. Finanční prostředky zdravotnictví chybí, 4,5 milionu výdělečně činných obyvatel musí zajistit většinu financí na zdravotní péči pro 10 milionů obyvatel.
• Zavést nebo zvýšit daně, které přispívají ke zdravějšímu životnímu stylu (vyšší daně z tabáku a alkoholu).

2. Krátkodobý cíl pro ekonomickou a personální stabilizaci zdravotnictví pro rok 2020:

Z přebytků na účtech zdravotních pojišťoven využít 25 mld. Kč na úhradu poskytnuté zdravotní péče, celkem tedy rozdělit do úhrad za poskytnutou péči 45 mld. Kč.

• Stát, respektive zdravotní pojišťovny, dluží nemocnicím za poskytnutou péči stovky milionů korun. Nemocnice a další segmenty se kvůli tomu dostávají do ekonomických a personálních problémů, řada z nich bojuje o přežití. Hrozí kolaps celého systému. Zdravotní pojišťovny přitom paradoxně zadržují na svých účtech přes 60 miliard korun. Pojišťovny mají průběžně financovat zdravotní péči, na kterou mají pacienti nárok. Tím, že neoprávněně zadržují na svých účtech desítky miliard korun, omezují dostupnost péče pro pacienty a dostávají nemocnice a další poskytovatelé zdravotní péče do existenčních problémů.

Prostředky k jeho dosažení:

• Zvýšit úhrady nemocnicím minimálně o 12 % a regionálním nemocnicím navíc zvýšit minimální základní sazbu o 2 000 Kč.
• Zvýšit úhrady za následnou péči o 1000 Kč na lůžko a den.
• Zvýšit úhrady za domácí péči o 40 %.
• Zvýšit úhrady za zdravotní péči poskytovanou v sociálních službách o 40 %.
• Zvýšit úhrady za zdravotní péči poskytovanou v dalších segmentech 10 %.

9 % HDP pro zdravotnictví v ČR umožní:

1. Zachovat současnou síť nemocnic, obnovit provoz uzavřených oddělení, omezit přetěžování personálu, v nemocnicích zlepšovat pracovní podmínky, pracovní prostředí a vybavení.
2. Zabránit finančnímu a personálnímu kolapsu domácí péče o pacienty, zajistit její rozvoj.
3. Poskytovat potřebnou zdravotní péči klientům sociálních služeb v místě jejich pobytu, místo aby se plýtvalo využíváním záchranky a nemocnic kvůli banalitám.
4. Zvýšit platy a mzdy zaměstnancům, získávat je zpět do zdravotnictví a zvýšit jejich počet.
5. Omezit množství přesčasové práce a porušování zákoníku práce v nemocnicích.
6. Zlepšit postgraduální vzdělávání lékařů, a tím i atraktivitu zaměstnání v ČR.
7. Zlepšovat kvalitu péče, přestat z nemocnic propouštět nedoléčené pacienty.
8. V případě potřeby rychlé pomoci mít k dispozici záchranku i potřebné lůžko v nemocnici.
9. Běžnou zdravotní péči zajistit v blízké nemocnici a zachovat kontakt s rodinou motivující k uzdravení.

Členové krizového štábu 9 proti kolapsu zdravotnictví:
Asociace českých a moravských nemocnic
Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče ČR
Lékařský odborový klub – Svaz českých lékařů
Česká lékařská komora
Národní rada osob se zdravotním postižením ČR
Svaz pacientů ČR
Charita Česká republika
Diakonie Českobratrské církve evangelické
Asociace domácí péče ČR
Česká asociace sester - sekce domácí péče
Rada seniorů ČR
Gratia futurum 913
Českomoravská konfederace odborových svazů
Asociace samostatných odborů ČR

Psali jsme:

Středula vítá další jednání o platech. Trvá na růstu platů učitelů o 15 procent

Odbory veřejného sektoru vyzvaly vládu k jednání o růstu platů

Odbory by chtěly růst platů o 10 procent, zaměstnavatelé jen o inflaci

ČMKOS žádá přepracování věcného záměru stavebního zákona

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

Líbil se Vám tento článek?

---

Nezávislost naší redakce můžete podpořit peněžitým darem v jakékoliv výši bankovním převodem na účet:

131-981500247/0100

QR kód obsahuje údaje k platbě, výši částky si určete sami.