MREL je součástí nového evropského rámce, který se zformoval v reakci na finanční krizi z let 2008 – 2009. Tehdy se mnoho států a centrálních bank podílelo na řešení selhání bank, a to i s využitím veřejných prostředků. MREL má za cíl zvýšit schopnost bank podílet se na řešení jejich případné krize. MREL je tedy jakýmsi polštářem pro „špatné časy“ s cílem uchránit prostředky daňových poplatníků.
Orgánem příslušným k řešení krize bank v rámci této regulace, a to včetně stanovení MREL, je v České republice Česká národní banka. Ta bude od příštího roku stanovovat MREL pro každou tuzemskou banku zvlášť. S ohledem na stabilitu domácího bankovního systému ČNB určila způsob výpočtu tak, aby více odpovídal situaci českých bank. V současné době považuje ČNB výši požadavku vyplývající z obecného přístupu za dostatečnou.
Požadavek MREL budou banky naplňovat postupně během dostatečně dlouhého přechodného období, a to buď zvýšením kapitálu nebo vydáním dluhopisů či jiných nástrojů. ČNB předpokládá, že pro splnění požadavku by banky měly v příštích čtyřech letech doplnit kapitál nebo způsobilé závazky v odhadované výši 120 až 140 miliard korun.
Nová pravidla pro řešení krize bank nemají vliv na pravidla pro pojištění vkladů a postavení vkladatelů. Nadále tak platí, že pohledávky z vkladů do výše 100 tisíc euro (a ve vyjmenovaných případech až do výše 200 tisíc euro) mají absolutní preferenci a žádný způsob řešení krize se jich nedotkne.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
