Ministři si pochvalovali zlepšující se vztahy obou zemí a vyslechli si závěry společné komise historiků, která funguje od roku 2009 a debatuje o společných dějinách. Podle Kohouta by činnost komise měla dál pokračovat. Vzájemné vztahy komplikuje interpretace historie a nároky rodu Lichtenštejnů na majetek, který byl zabaven v Československu po druhé světové válce. České vlády trvaly a trvají na oprávněnosti konfiskačních aktů a majetkovou otázku mají za uzavřenou, Lichtenštejnsko trvá na neoprávněnosti, konstatovali i historici ve své zprávě.

Lichtenštejnové se nechystají žádat v Česku o rodový majetek

Obě země ale mají zájem na dialogu a otevření honorárních konzulátů by bylo dalším krokem k hlubším vztahům. Honorární konzulové v cizině působí bez nároku na odměnu. Česká republika má nyní diplomatické zastoupení pro knížectví ve švýcarském Bernu, Lichtenštejnsko využívá pro své zájmy v ČR svoji misi ve Vídni.

Kníže Hans Adam II. v roce 2009 v Česku řekl, že Lichtenštejnové se nechystají žádat v Česku o rodový majetek, který jim byl po druhé světové válce zabaven na základě takzvaných Benešových dekretů. Lichtenštejnové byli tehdejší mocí považováni za kolaboranty. Podle historiků jsou ale důkazy o jejich spolupráci s nacisty sporné.

ČR a Lichtenštejnsko jsou země po staletí historicky spjaté. Zámožný rod Lichtenštejnů patřil k nejbohatší tuzemské šlechtě, zejména na Moravě. Vlastnili tu rozsáhlé majetky včetně Lednicko-valtického areálu, zapsaného na seznam kulturního dědictví UNESCO. Lichtenštejnsko je malý evropský stát o rozloze 160,5 kilometru čtverečních, má pouhých 36.149 obyvatel.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.