Nárok na prominutí pojistného má zaměstnavatel, který kumulativně splní následující podmínky:

• zaměstnává v pracovním poměru v posledním dni kalendářního měsíce nejvýše 50 zaměstnanců účastných nemocenského pojištění (do tohoto počtu se zahrnují i zaměstnanci v pracovním poměru, kterým zaměstnání trvá, ale nepracují např. z důvodu mateřské nebo rodičovské dovolené, tzv. neplacené dovolené apod., přičemž není rozhodná ani výše úvazku – do tohoto počtu se zahrnuje každý zaměstnanec v pracovním poměru bez ohledu na úvazek, úvazky se nijak nesčítají; naopak se v počtu nezohledňují zaměstnanci s uzavřenými dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr – o pracovní činnosti a o provedení práce),
   
• počet těchto zaměstnanců v posledním dni kalendářního měsíce činí aspoň 90 % počtu těchto zaměstnanců k 31. březnu 2020,
   
• úhrn vyměřovacích základů zaměstnanců v pracovním poměru za kalendářní měsíc činí aspoň 90 % úhrnu vyměřovacích základů zaměstnanců v pracovním poměru za březen 2020,
   
• odvedl pojistné, které jsou povinni platit jeho zaměstnanci (6,5 % z vyměřovacího základu zaměstnance), a to ve stanovené lhůtě (tj. do 20. dne následujícího kalendářního měsíce) a ve výši uvedené v přehledu o výši pojistného,
   
• za kalendářní měsíc nečerpá prostředky na částečnou úhradu mzdových nákladů poskytované zaměstnavatelům z Cíleného programu podpory zaměstnanosti (tzv. program Antivirus A a B).

Podmínky snížení vyměřovacího základu zaměstnavatele se posuzují samostatně za každý kalendářní měsíc (červen, červenec, srpen 2020), přičemž je možné, že v některém měsíci zaměstnavatel podmínky nesplní a prominutí pojistného, resp. snížení vyměřovacího základu zaměstnavatele, nebude moci uplatnit a v jiném měsíci naopak podmínky splní, a prominutí tedy bude moci uplatnit.

Nárok na podporu nemají zaměstnavatelé uvedení v ustanovení § 109 odst. 3 zákoníku práce nebo někteří poskytovatelé zdravotních služeb a také zaměstnavatelé, kteří nebyli k 1. červnu 2020 daňovými rezidenty České republiky nebo jiného členského státu Evropské unie nebo Evropského hospodářského prostoru a nedosáhli většiny svých příjmů za poslední skončené zdaňovací období daně z příjmů ze zdrojů na území České republiky.

Prominutím pojistného se rozumí snížení vyměřovacího základu zaměstnavatele. Při snížení vyměřovacího základu zaměstnavatele postupuje zaměstnavatel tak, že do vyměřovacího základu zaměstnavatele za kalendářní měsíce nezahrnuje vyměřovací základy zaměstnanců v pracovním poměru, jejichž pracovní poměr trvá v posledním dni příslušného kalendářního měsíce, u každého zaměstnance však nejvýše 1,5násobek průměrné mzdy, tj. v roce 2020 nejvýše 52 253 Kč (zaokrouhleno na celé koruny směrem nahoru); jinými slovy část vyměřovacího základu zaměstnance převyšující částku 52 253 Kč se do sníženého vyměřovacího základu zaměstnavatele zahrne vždy.

Pokud zaměstnavatel splní všechny podmínky a bude zaměstnávat pouze zaměstnance v pracovním poměru, kteří nebudou mít příjmy vyšší než 52 253 Kč, může být vyměřovací základ zaměstnavatele snížen až na nulu, a v důsledku toho nebude mít zaměstnavatel povinnost platit pojistné za zaměstnavatele (v přehledu vykáže nulový snížený vyměřovací základ zaměstnavatele a nulové pojistné za zaměstnavatele), odvádět v tomto případě bude pouze pojistné za zaměstnance.

Vyměřovací základ zaměstnavatele však nelze snížit o vyměřovací základ zaměstnance, kterému byla dána výpověď z důvodů uvedených v § 52 písm. a) až c) zákoníku práce, tj. z následujících důvodů:

• ruší-li se zaměstnavatel nebo jeho část,
• přemísťuje-li se zaměstnavatel nebo jeho část,
• zaměstnanec se stal nadbytečným vzhledem k rozhodnutí zaměstnavatele nebo příslušného orgánu o změně jeho úkolů, technického vybavení, o snížení stavu zaměstnanců za účelem zvýšení efektivnosti práce nebo o jiných organizačních změnách.

Naopak uzavření dohody o rozvázání pracovního poměru se zaměstnancem ze stejných důvodů není důvodem pro nesnížení vyměřovacího základu zaměstnavatele o vyměřovací základ (či jeho část) tohoto zaměstnance.

Přehled o výši pojistného od 1. 7. 2020 (tj. poprvé za měsíce červen 2020) zaměstnavatel odevzdává v řádném termínu (do 20. dne v měsíci následujícím po vykazovaném období) výhradně v elektronické podobě. Pro kalendářní měsíce červen, červenec a srpen 2020 bude přehled upraven tak, aby v něm zaměstnavatel mohl toto snížení uplatnit a vedle standardních údajů
v něm vykázat i snížený vyměřovací základ zaměstnavatele, z něhož se pojistné za zaměstnavatele bude vypočítávat.

Splnění podmínek pro uplatnění posuzuje zaměstnavatel sám. To, zda postupoval při snížení vyměřovacího základu zaměstnavatele správně, bude mj. předmětem kontrol plnění povinností zaměstnavatele ze strany OSSZ.

Snížení vyměřovacího základu za pojistné nelze uplatnit zpětně.

Psali jsme:

ČSSZ: Informace zaměstnavatelům ve věci chybně generovaných storen eNeschopenek

ČSSZ: Naprostá většina žádostí o urgenci výplaty dávky se ukazuje jako věcně neopodstatněná

Česká správa sociálního zabezpečení: Zaměstnavatelé mohou odložit platby pojistného. Přehledy o výši pojistného musí i nadále předkládat každý měsíc

ČSSZ: Pro ošetřovné za další měsíce bude stačit jediný formulář

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.