Odhad celkové hodnoty penzijních nároků vychází z údajů prvního důchodového pilíře a z prostředků dobrovolného třetího pilíře ve formě úspor v penzijních fondech. Na meziročním snížení podílu penzijních nároků na HDP o 5 p.b. se podílely dva protichůdné vlivy. Růst absolutní hodnoty nároků přispěl k nárůstu o 11,1 p. b., zatímco zvyšující se nominální HDP vedlo k poklesu o 16,1 p. b.

„Absolutní hodnota penzijních nároků se v roce 2024 meziročně zvýšila o 865,7 miliardy Kč. Tento růst byl způsoben především změnami modelových parametrů, které vedou k tzv. přecenění nároků. Klíčovou roli v tomto ohledu sehrály koeficient pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu a koeficient růstu mezd,“ říká Helena Houžvičková, ředitelka odboru vládních a finančních účtů ČSÚ.

Členské státy Evropské unie jsou povinny zveřejňovat hodnotu penzijních nároků každé tři roky. Český statistický úřad tato data publikuje na dobrovolné bázi každý rok ve snaze o poskytování včasných a relevantních informací svým uživatelům.

Nová publikace Projekce penzijních nároků (ZDE) obsahuje nejen aktuální hodnoty penzijních nároků, ale také stručný popis penzijního systému České republiky, shrnutí metodických předpokladů modelu, komentář k publikovaným údajům a také analýzu citlivosti penzijních nároků na použitou diskontní sazbu.

Stanovení hodnoty penzijních nároků z prvního pilíře (současných i budoucích nároků vůči penzistům ze všech typů penzí) vychází z modelového propočtu podle mezinárodního manuálu Technical Compilation Guide for Pension Data in National Accounts z roku 2020. Penzijní nároky z třetího pilíře odpovídají souhrnné hodnotě prostředků naspořených v penzijních fondech. V souladu s metodikou není hodnota penzijních nároků součástí dluhu sektoru vládních institucí.

Psali jsme:

ČSÚ: Ekonomická situace Jihomoravského kraje se zlepšuje

ČSÚ: Umělou inteligenci používá třetina populace

ČSÚ: Výroba masa opět vzrostla, nejvíce drůbežího

ČSÚ: Meziroční růst spotřebitelských cen v říjnu se očekává o 2,5 procenta