ČSÚ: Výroba masa se zvýšila, ceny jatečných prasat zůstaly nízké

30.01.2019 10:04

V roce 2018 se výroba masa v České republice zvýšila o 2,1 %. Hovězího masa se vyrobilo o 5,7 % více, drůbežího o 3,4 %, výroba vepřového masa zůstala stejná jako v předchozím roce. Ceny zemědělských výrobců jatečných zvířat byly meziročně téměř stejné u skotu (+0,2 %) a drůbeže (-0,9 %), nicméně ceny jatečných prasat klesly o 16,1 %.

ČSÚ: Výroba masa se zvýšila, ceny jatečných prasat zůstaly nízké
Foto: Hans Štembera
Popisek: Budova Českého statistického úřadu

Ve 4. čtvrtletí 2018 se výroba masa meziročně mírně zvýšila na 117 323 tun (+2,8 %). Ceny zemědělských výrobců jatečného skotu byly nižší o 3,9 %, ceny jatečných prasat se držely průměrně o 12,3 % pod úrovní posledního čtvrtletí roku 2017 a ceny jatečné drůbeže se zvýšily o 1,2 %. Nákup mléka dosáhl 709,8 mil. litrů (meziročně stejně).

V roce 2018 se vyrobilo v České republice 447 010 tun masa (+2,1 %). Výroba vepřového zůstala stejná jako v předchozím roce (210 910 tun; 0,0 %), výroba ostatních druhů se mírně zvýšila, hovězího na 71 579 tun (+5,7 %) a drůbežího na 164 261 tun (+3,4 %). Ceny zemědělských výrobců jatečných zvířat byly meziročně téměř stejné u skotu (+0,2 %) a drůbeže (−0,9 %), ale ceny jatečných prasat byly hluboko pod úrovní předchozího roku (−16,1 %). Nákup mléka pokračoval v rostoucím trendu (+1,8 %) a činil 2 953,3 mil. litrů. Cena mléka byla meziročně vyšší o 2,1 % a dosáhla průměrných 8,62 Kč za litr.

Porážky a výroba masa

Ve 4. čtvrtletí 2018 bylo na jatkách poraženo 65,9 tis. ks skotu, což je meziročně o 8,6 % více, z toho bylo 27,1 tis. býků (+10,5 %), 28,7 tis. krav (+7,9 %) a 7,5 tis. jalovic (+5,8 %). Vyrobeno bylo 19 834 tun (+9,1 %) hovězího masa.

Porážky prasat (605,8 tis. ks) se ve 4. čtvrtletí přehouply k meziročnímu zvýšení (+1,0 %). Výroba vepřového masa dosáhla 55 062 tun (+0,6 %). Jatečná prasata se porážela v průměrné hmotnosti o 0,5 kg nižší než ve 4. čtvrtletí loni.

V tomto čtvrtletí došlo k mírnému meziročnímu zvýšení výroby drůbežího masa na 42 348 tun (+3,0 %).

Ceny zemědělských výrobců jatečného skotu, prasat a kuřat

Ve 4. čtvrtletí se ceny zemědělských výrobců jatečného skotu meziročně mírně snížily (−3,9 %), a to nejvíce u jatečných telat (−5,8 %), nejméně u jatečných býků (−3,0 %). Průměrná cena jatečných býků byla 46,20 Kč/kg v živém nebo 84,08 Kč/kg v jatečné hmotnosti, tj. o 2,14 Kč/kg v mase méně než ve 3. čtvrtletí.

Ceny jatečných prasat ve 4. čtvrtletí byly stále hluboko pod úrovní cen ve 4. čtvrtletí minulého roku (−12,3 %) a dosáhly průměrné hodnoty 27,20 Kč za kg živé hmotnosti nebo 35,36 Kč za kg jatečné hmotnosti. Vzhledem k předcházejícímu čtvrtletí se průměrná cena v mase snížila o 0,42 Kč za kg.

Ceny jatečných kuřat meziročně mírně stouply (+1,2 %). Výrobci prodávali jatečná kuřata I. třídy jakosti v průměru za 23,20 Kč za kg v živém.

Nákup mléka a ceny zemědělských výrobců mléka

Ve 4. čtvrtletí bylo nakoupeno od tuzemských producentů 709 817 tis. litrů mléka (0,0 %), z toho mlékárny nakoupily 607 813 tis. litrů (−0,5 %).

Ceny zemědělských výrobců mléka byly meziročně nižší o 4,0 %. Zemědělci prodávali mléko jakostní třídy Q za průměrnou cenu 8,75 Kč za litr, tj. o 0,52 Kč/l vyšší než ve 3. čtvrtletí.

Rok 2018 – výroba, ceny zemědělských výrobců, zahraniční obchod

Skot a hovězí maso

V roce 2018 bylo na jatkách poraženo 236,6 tis. ks skotu (+4,0 %) a bylo vyrobeno 71 579 tun hovězího masa (+5,7 %). Nárůst výroby hovězího masa se odvíjel od vyššího počtu býků zařazených do výkrmu v roce 2017 a od mírně vyššího vyřazování krav v roce 2018. Přispěla také vyšší průměrná hmotnost porážených zvířat, zvláště o 10 kg/ks u býků.

V meziročním porovnání se ceny výrobců jatečného skotu v roce 2018 téměř nezměnily (+0,2 %). Ceny jatečných býků byly o 0,3 % nižší, podobně ceny jatečných jalovic (−0,4 %), kdežto jatečné krávy se prodávaly za cenu o 1,2 % vyšší. Průměrná cena jatečných býků byla 47,36 Kč za kg v živém nebo 86,19 Kč za kg jatečné hmotnosti. V průběhu roku se ceny příliš neměnily, rozdíl mezi maximální cenou (v březnu) a minimální (v prosinci) byl 3,8 Kč za kg v mase, a to v důsledku výraznějšího poklesu ve 4. čtvrtletí.

Podle předběžných výsledků zahraničního obchodu[1] v období od prosince 2017 do listopadu 2018 se obrat obchodu s živým skotem vyjádřený v početních jednotkách zvýšil, ve finanční hodnotě naopak klesl. Důvodem byl nárůst obchodu v mladších věkových kategoriích a pokles ceny vyvážených plemenných zvířat. Dovoz živého skotu (5,1 tis. ks) zůstal vzhledem k vývozu (239,1 tis. ks) trvale zanedbatelný. Na straně vývozu převládala zvířata určená k dalšímu chovu (149,2 tis. ks), zvláště telata a mladý skot, jejichž vývoz se meziročně zvýšil na 70,1 tis. telat (+4,1 %) a 62,9 tis. ks mladého skotu (+49,6 %). Telata se vyvážela do Španělska, Belgie a Nizozemska; mladý skot do Turecka, Slovinska, Maďarska a Chorvatska. Zvířat k porážce se vyvezlo 77,5 tis. ks (+5,7 %), což představuje 27 045 tun hovězího masa, tj. více než třetina roční produkce hovězího v ČR. Jatečná zvířata se vyvážela především do Rakouska a Německa.

Dovoz hovězího masa se mírně zvýšil na 37 987 tun (+1,8 %), jeho vývoz vzrostl na 11 500 tun (+13,8 %). Dovezené maso pocházelo především z Polska, Nizozemska a Německa, vývozy směřovaly hlavně na Slovensko, ale také do Nizozemska a Polska.

Přebytek obchodu[1] s živým skotem určeným k porážce (+26 125 tun v mase) se téměř vyrovnal schodku obchodu s hovězím masem (−26 487 tun).

Prasata a vepřové maso

V roce 2018 bylo v ČR poraženo 2 309,7 tis. prasat (−1,2 %) a vyrobeno 210 910 tun vepřového masa (0,0 %). Meziročně stejná výroba masa při nižším počtu poražených prasat vycházela z jejich vyšší průměrné hmotnosti, v průměru o 1,5 kg na kus.

Ceny jatečných prasat byly po celý rok hluboko pod úrovní roku 2017 (−16,1 %). Chovatelé prodávali vykrmená prasata v průměru za 27,27 Kč za kg živé hmotnosti nebo 35,45 Kč za kg v mase. Nejvyšší cena byla v lednu (36,88 Kč/kg jatečné hmotnosti), nejnižší v červnu (34,52 Kč/kg).

V zahraničním obchodě[1] s živými prasaty došlo k podstatným změnám, které meziročně výrazně zvýšily jeho aktivní saldo. Ke značnému snížení dovozu a zvýšení vývozu došlo u obou významných kategorií, tj. u selat i jatečných prasat. Obchod se selaty představoval 159,2 tis. ks (−21,6 %) dovezených a 136,9 tis. ks (+74,2 %) vyvezených prasat v průměrné hmotnosti 26,3 kg za oba směry obchodu. Selata se dovážela výhradně z Německa a Dánska. Vývoz směřoval do Maďarska, na Slovensko, do Rumunska a Německa. Jatečná prasata se téměř nedovážela, naopak jejich vývoz se zvýšil na 291,1 tis. ks a 34 463 tun živé hmotnosti (+28,2 %), což v jatečné hmotnosti odpovídá zhruba produkci vepřového masa v ČR za dva měsíce. Jatečná prasata se vyvážela na Slovensko, do Maďarska a Německa.

U vepřového masa se záporná bilance meziročně prohloubila především výrazně nižším vývozem a mírně vyšším dovozem. Dovezeno bylo 273 839 tun (+3,7 %), hlavně z Německa, Španělska a také z Polska, kdežto vyvezeno bylo pouze 27 533 tun (−18,5 %), převážná většina na Slovensko.

Čistý vývoz masa v živých zvířatech určených k porážce odpovídal přibližně jedné desetině čistého dovozu vepřového masa.

Drůbež a drůbeží maso

V roce 2018 se vyrobilo 164 261 tun drůbežího masa, tj. o 3,4 % více než v roce 2017.

Průměrná cena zemědělských výrobců jatečných kuřat byla v roce 2018 jen slabě nižší než v předcházejícím roce (−0,9 %). Během roku se s malými odchylkami pohybovala kolem 23,03 Kč/kg v živé hmotnosti, přičemž minimální cena byla v září (22,22 Kč/kg) a maximální hned v říjnu (23,97 Kč/kg).

Přebytek obchodu[1] s jednodenními kuřaty meziročně výrazně vzrostl jejich sníženým dovozem (−6,0 mil. ks) a zvýšeným vývozem (+13,0 mil. ks). Jednodenních brojlerů se vyvezlo 93,1 mil. ks, především na Slovensko, do Rumunska a Polska, slepiček nosného typu 9,0 mil. ks hlavně do Polska, Rumunska a Bulharska. Obchod s živými kuřaty a vyřazenými slepicemi určenými k porážce značně poklesl na straně dovozu (−30,0 %) i vývozu (−20,2 %), takže přebytek se snížil na 21 209 tun. Tato drůbež se vyvážela na Slovensko, do Polska a Německa; dovážela se ze Slovenska.

Meziročně vyšší schodek zahraničního obchodu1) s drůbežím masem byl způsoben navýšením dovozu a snížením vývozu. Ve sledovaném období se dovezlo 117 146 tun (+8,1 %), nejvíce z Polska, navýšil se dovoz z Maďarska. Drůbežího masa se vyvezlo 22 523 tun (−7,4 %), hlavně na Slovensko, do Německa a Rakouska.

Přebytek obchodu[1] s živou drůbeží, převážně kuřaty, slepicemi a krůtami určenými pro produkci masa tvořil přibližně čtvrtinu schodku obchodu s drůbežím masem.

Mléko a mléčné výrobky

V roce 2018 bylo nakoupeno přímo od tuzemských producentů 2 953,3 mil. litrů mléka (+1,8 %), z toho nákup mlékáren od producentů a odbytových organizací činil 2 525,3 mil. litrů (+1,9 %).

Průměrná cena zemědělských výrobců mléka byla o 2,1 % vyšší než v roce 2017 a dosáhla 8,62 Kč za litr mléka třídy jakosti Q. Na začátku roku (v lednu a únoru) a také na konci (v prosinci) přesáhla cena mléka hranici 9 Kč za litr. Za nejnižší cenu prodávali chovatelé mléko v červenci (8,20 Kč/litr).

Ve sledovaném období se dovezlo 254,5 tis. tun (−15,6 %) mléka a mléčných výrobků, vyvezlo se jich 1 102,7 tis. tun (+5,5 %). Výrazný přebytek zahraničního obchodu[1] s mlékem a mléčnými výrobky se meziročně zvýšil. Největší podíl na tomto výsledku mělo mléko a smetana společně se sýry a tvarohem. U obou těchto komodit došlo ke snížení dovozu a zvýšení vývozu, přičemž bilance obchodu s mlékem byla výrazně kladná (+852,4 tis. tun) a u sýrů a tvarohu záporná (−39,3 tis. tun). Schodek obchodu s máslem (−20,4 tis. tun) se mírně prohloubil zvýšeným dovozem. Dovezlo se také více zakysaných mléčných výrobků, a tím se snížil jejich obchodní přebytek na 19,9 tis. tun. Na obchodu s mlékem a mléčnými výrobky se nejvíce podílelo Německo a Slovensko v obou směrech, na dovozu také Polsko a vývozu Itálie.

[1] Do obchodu se zeměmi EU (Intrastat) nejsou zahrnuty obchodní operace realizované osobami, které nejsou registrované k DPH. Povinnost vykazovat pro Intrastat nemají ani zpravodajské jednotky s roční hodnotou odeslání a přijetí pod prahem 8 mil. Kč.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Tisková zpráva

Tomáš Zdechovský byl položen dotaz

Právo na opravu

Věci se dají dát opravit už dnes, ale problém je, že oprava často vyjde stejně nebo skoro stejně jako koupit si novou věc. Tak k čemu pak platit za opravu? Nepřijde vám tento zákon EU zase úplně zbytečný? A když dám věc opravit, jakou, pokud vůbec, na ni pak budu mít záruku? Děkuji za odpověď

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

ČEZ Prodej sníží ceny 1,7 milionu zákazníků na dobu neurčitou u elektřiny i plynu

7:44 ČEZ Prodej sníží ceny 1,7 milionu zákazníků na dobu neurčitou u elektřiny i plynu

Zákazníky ČEZ Prodej teď čekají samé příjemné zprávy. Již za pár týdnů se jim sníží ceny plynu a pak…