Počty hlavních druhů hospodářských zvířat dosáhly v průběhu let 1921 až 2024 svého maxima v první polovině 80. let 20. století. Čeští zemědělci chovali nejvíce prasat v roce 1981 (5 106 tis. ks), skotu v roce 1982 (3 556 tis. ks) a drůbeže v roce 1984 (34 192 tis. ks). „Od počátku 90. let 20. století se stavy chovaných zvířat v Česku snižovaly. U skotu a drůbeže v poslední dekádě spíše stagnovaly, zatímco u prasat pokles stále pokračoval,“ vysvětluje Renata Vodičková, vedoucí oddělení statistiky zemědělství a lesnictví ČSÚ. Minimum chovaného skotu bylo v roce 2011 (1 344 tis. ks), u prasat v roce 2023 (1 362 tis. ks) a u drůbeže v roce 1946 (8 305 tis. ks). Tyto minimální stavy byly v porovnání se stavy maximálními nižší u skotu o 62 %, u prasat o 73 % a u drůbeže o 76 %.

Několikanásobně se zvýšila užitkovost hospodářských zvířat. V roce 1921 činila průměrná roční dojivost jedné krávy 1 518 litrů mléka, v roce 2024 dosáhla 9 574 litrů. Počet odchovaných selat na jednu prasnici a rok vzrostl z 8,6 ks v roce 1952 na 29,9 ks v roce 2024 a za stejné období se průměrná roční snáška jedné slepice / nosnice zvýšila ze 115 vajec na 314.

Celková výměra osevních ploch v Česku se za posledních sto let zmenšila o 1 402 tis. ha, přičemž v roce 2024 činila 2 416 tis. ha. Největší úbytek ploch byl zaznamenán u žita (-623 tis. ha), ovsa (-557 tis. ha), brambor (-371 tis. ha), pícnin na orné  půdě (-375 tis. ha) a cukrovky (-178 tis. ha). Tento pokles byl částečně kompenzován rozšířením pěstebních ploch pšenice (+442 tis. ha), řepky (+341 tis. ha), kukuřice na zrno (+60 tis. ha) a v menším množství také jedlých luskovin a dalších olejnin. Značně se snížila i druhová vyváženost pěstovaných plodin. V roce 2024 například činil podíl plochy pšenice na ploše obilovin na zrno 60 %, v roce 1924 byl uvedený podíl pšenice jen 17 %, avšak žita 33 %, ovsa 31 % a ječmene 18 %.