Systém jednotných přijímacích zkoušek není žádnou novinkou. Sítem jednotných testů by měli projít žáci v celé republice už v roce 2016. Ministerstvo také uvažuje o povinné maturitě z matematiky.
Většina ředitelů středních škol se zavedením jednotných přijímaček souhlasí. Testy bude vypracovávat Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání.
Odborníci,kteří s jednotnými přijímačkami nesouhlasí tvrdí,že se tímto budou diskriminovat především děti ze sociálně slabých rodin, které nemají peníze na přípravu na testy.A také,že základní školy budou připravovat své žáky jen na testy a ostatní předměty se budou zanedbávat-zúží se tak vyučovací látka ,ale i v samotných testovaných předmětech a to češtině a matematice.
Opozice, mnozí ředitelé škol i odborníci ale varují, že se mnohým z nadaných studentů mohou navždy uzavřít dveře k lepšímu vzdělání a také, že tímto vznikne přebytek vyučených lidí, kteří budou mít daleko větší potíže najít zaměstnání než absolventi škol s maturitou.
Je úroveň našich studentů opravdu tak špatná? Hrozí, že budou gymnázia poloprázdná a učňovské obory přeplněné? Kdo bude mít z tohoto systému prospěch a koho může poškodit? A mají maturovat z matematiky také studenti škol, na kterých se dosud matematika nevyučovala?
1. Václav Klaus ml. – expert ODS pro oblast školství
Nesouhlasím s jednotnými přijímačkami. Jedná se o vztah mezi uchazečem o studium (jeho rodiči) a konkrétní školou. Do toho nemá ministerstvo co vstupovat. Ministerstvo má kontrolovat výsledky vzdělávání, nikoli cestu, jak toho ta která škola dosáhne. Tj. jestli zkouší málo nebo hodně, jak silné nabírá studenty, jaký má pedagogický systém.
Máme obrovský přebytek středních škol, tudíž logicky kritéria pro přijetí na většině z nich jsou velmi nizoučká až žádná. Ministerstvo místo toho, aby zavíralo školy, kde třeba polovina dětí neodmaturuje nebo školy dlouhodobě poloprázdné – tak přichází (ze zbabělosti) raději s tímto administrativním opatřením.
Bude to akorát další rozsáhlá agenda typu dnešní dvojmaturita, spousta byrokracie a papírů. Úrovni vzdělávání to nijak nepomůže.
Jde o omezení pravomocí ředitelů- ředitelé ztratí další zbytek ze svých chabých kompetencí. Vybírat si své studenty.
Stát by nejvíce ušetřil, kdyby striktně platil stejné příspěvky na žáky stejného věku napříč republikou. U nás máme až 5 násobné rozdíly.
Matika je všude kolem nás. Křičí tady obecenstvo na 90 nebo 110 decibelů? Spadne to studio, když odstraním tenhle sloup? Chybí do konce 25 nebo 6 minut? Matematika je všude, svět není jen o pocitech a náladách.
2. Alfréd Dytrt - místopředseda Asociace ředitelů gymnázií ČR
Snaha zvýšit úroveň našeho školství je možná opravdová, k výsledku jsem velmi skeptický. Úroveň českého školství nezlepší 2 šedesátiminutové testy.
Pravomoc ředitele je v tomto případě ale druhořadým argumentem – důsledky pocítí a ponese v první řadě žák.
Nedostatek řemeslníků právě mají řešit systémová opatření – zejména zásahy do sítě škol a oborové skladby, v žádném případě by tuto roli neměly plnit přijímací zkoušky. Politická rozhodnutí se bohužel spíše orientují na spokojenost voličů, než na racionální řešení, čili – ani tuto možnost nelze vyloučit.
3. Kristýna Šoukalová –studentka Obchodní a hotelové školy, letos maturuje
Přijímací test z matematiky na umělecké školy a naopak z českého jazyka na matematické obory typu technické lyceum? To se mi zdá jako nesmysl. Tyto přijímací zkoušky bych si dokázala představit maximálně tak u gymnázií. Dále nesouhlasím s přenosným výsledkem přijímacích zkoušek.
Nevěřím úplně tomu, že by se zvýšila úroveň škol jenom díky přijímacím zkouškám… Myslím si, že většina žáků dokáže napsat přijímačky tak, aby nebyli pod hranicí splnitelnosti.
V případě odborných škol vnímám jako kámen úrazu jednotné přijímací zkoušky z českého jazyka a matematiky. Je mi samozřejmě jasné, že si škola může přidat ještě odborné přijímací zkoušky, ale když žák neudělá matiku nebo češtinu, tak už to talentovky ani oborové přijímačky nevytrhnou a nijak nepomůžou.
4.Kryštof Petrásek –student VŠ, budoucí středoškolský pedagog matematiky
Jednotné přijímací zkoušky zajistí srovnatelnou úroveň studentů na středních školách, které končí maturitní zkouškou.
Pokud by tímto krokem bylo zaručeno, že ubyde na daných školách studentů a to hlavně o ty, kteří o studium nemají zájem nebo ho nezvládají, pak má tento krok smysl. Maturita má prokazovat kvalitní všeobecné vzdělání.
Musí se pro přijímací zkoušky vytvořit pokyny ve studijních plánech základních škol. Žáci se mohou ohradit, že ze své základní školy nejsou na tyto testy dostatečně připraveni.
Při současném rozdělení studentů nehrozí ,že střední školy s maturitou budou prázdné a učiliště přeplněná. Současně s vítaným nárůstem zájmu připravit podmínky pro rozšiřování učilišť
Studenti budou kvalitněji vzdělaní a maturita se stane prestižnější. Výuka matematiky rozvíjí schopnost porozumět jevům v dalších oborech na první pohled velmi vzdálených.
Pokud maturitu chtějí, musí se kvalifikovat stejně jako ostatní. Je na ředitelích aby studenty připravili.
5.Jiří Zajíček – předseda Unie školských asociací ČR – CZESHA
Jednotné přijímací zkoušky podporuji je to cesta správným směrem. Určitě zvýší motivaci žáků ZŠ ke studiu.
Na maturitních oborech studují žáci, kteří nemají dostatečné studijní předpoklady.
Řekl bych, že je za minutu 12. Nelze dále čekat, kvalita ve vzdělávání jednoznačně nestoupá, spíš naopak.
Matematika je základní znalostí, která napomáhá formovat lidské myšlení a rozvíjí logiku. Pro znalostní společnost je naprosto nepostradatelná. Na druhou stranu jsou zde obory vzdělávání, pro které je velmi vzdálená. Proto je nutné k této otázce přistoupit velmi citlivě. U technických oborů vzdělávání a gymnaziálních oborů je tento požadavek relevantní.
6. Marcel Chládek – ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR (ČSSD)
Předně je třeba říci, že tento typ zkoušek již několik let funguje v osmi krajích ČR. Zavedením ve všech krajích se tedy také srovná nerovnost mezi kraji, které jednotné přijímací zkoušky praktikují a těmi, které ne.
Stát jednotnými přijímačkami určí nepodkročitelnou hranici pro přijetí ke studiu střední školy s maturitou. Střední školy tak budou mít jistotu, že přijímají žáky s určitou hranicí znalostí.
Ano, jsou nutné. Důvodem je neustále se zvyšující počet neúspěšných maturantů, kteří jen minulý rok stáli stát 2,6 mld. Kč – tedy myšleno čtyřleté studium těch, kteří maturitní zkoušku nesložili. Tito žáci jsou tedy po čtyřletém studiu s neúspěšným zakončením bráni jako lidé se základním vzděláním, kteří jsou na pracovním trhu prakticky neuplatnitelní.
Matematika je základem přírodních věd a maturita z ní by měla být povinná. Samozřejmě je nutné tomu přizpůsobit také samotné studium na střední škole a v neposlední řadě také přípravu pedagogů.
U uměleckých škol se s povinnou maturitou z matematiky nepočítá.
7. Michal Šmucr - ředitel Gymnázia Jiřího Wolkra v Prostějově
V České republice objektivně existuje problém snižující se úrovně žáků přijímaných na některé studijní obory, a také problém rozdílné úrovně znalostí žáků z jednotlivých základní škol. Pokud jednotné přijímací zkoušky mají tyto problémy řešit, pak to považuji za řešení nevhodné a podle mého názoru i neúčinné.
Existují jednodušší a méně nákladné možnosti, jak tento problém řešit. V letošním školním roce probíhá pod názvem pilotní ověřování nultý ročník jednotných přijímacích zkoušek. Probíhá bez jasného legislativního rámce. V tuto chvíli se příslušná legislativa pouze připravuje, takže vlastně nikdo teď nevíme, jaká bude její podoba po skončení legislativního procesu. Neví to školy, zřizovatelé a asi ani ministerstvo školství.
Osobně se také obávám dalšího růstu administrativy.
Zavedení povinné maturity z matematiky považuji za správný krok na většině středních škol. Matematika je, ať se nám to líbí nebo nelíbí, matka ostatních oborů.
8. Jiří Zíka- ředitel Centra pro zjišťování výsledků vzdělávání (Cermat)
U pilotního ověřování organizace přijímacího řízení bude test zaměřen na ověření úrovně vědomostí a dovedností získaných ve vzdělávání podle rámcových vzdělávacích programů základního vzdělání. Všichni uchazeči absolvují základní školu podle stejných rámcových vzdělávacích programů. Pro diferenciaci testů tedy není žádný důvod.
9.Tomáš Feřtek – odborný konzultant,EDUin, o.p.s.
Zavádět tak silné opatření, jako jsou jednotné přijímací testy, bychom měli po zvážení všech důsledků a na základě ověřitelných dat. Navíc právě zkušenosti z krajů, kde podobné testy už několik let existují, například Zlínský kraj, ukazují, že nedošlo k významné změně ve struktuře středoškoláků. Je tedy pravděpodobné, že ani tento účel – více žáků na učilištích jednotné přijímačky nesplní. Jakkoli v tomto případě lze říci, že naštěstí
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Česká televize
