„Jde o první zařízení svého druhu na světě. Jeho vývoj trval přes 10 let a výsledky pilotního testování naplnily naše očekávání. Mikroelektrárna dosahuje hranice 80% celkové provozní účinnosti. Autorizované měření emisí potvrdilo dosažení limitů splňujících požadavky pro Ekodesign, které musejí nejpozději od 1. 1. 2020 splňovat všechny prodávané kotle. Na zařízení, která Ekodesign splňují již teď, lze navíc čerpat kotlíkové dotace,“ řekl vedoucí realizačního týmu mikroelektrárny Ing. Jakub Maščuch, Ph.D.
Nápad vyrobit prostorově nenáročné zařízení, jež bude produkovat teplo a elektřinu s možností nezávislosti na dalších energetických zdrojích, byl původně základem disertační práce Ing. Maščucha. Po deseti letech výzkumu a vývoje, za které je zodpovědné Univerzitní centrum energeticky efektivních budov ČVUT, je mikroelektrárna plně funkční a připravená na provoz v různých podmínkách. Elektrárna má řadu automatizovaných funkcí a je prakticky bezúdržbová.
„Za jednu z hlavních výhod mikroelektrárny považuji to, že se nám díky automatizaci snížila potřeba přítomnosti obsluhy téměř na nulu. Navíc se jedná o soběstačný systém, jenž není závislý na dodávce elektřiny z distribuční sítě. Pozitivně to přijímají hlavně u jednotky hasičů, která je tak nezávislá na dodávkách elektřiny a tepla odjinud. Dalším významným efektem jsou minimální emise, což přispívá ke zlepšení zimního ovzduší v obci,“ dodává starosta obce Mikolajice Martin Krupa.
Jako další krok se autoři chystají spustit malosériovou výrobu zařízení, které dosáhne 120 kW tepelného a 6 kW elektrického výkonu. Důvodem vývoje elektrárny s vyššími výkonovými parametry je významně lepší ekonomická efektivita. Na trh ji uvede firma Damgaard Consulting. Návratnost celé investice odpovídá podle Jakuba Maščucha při současných cenách energií době životnosti zařízení.
„Ve srovnání s ostatními kotli je mikroelektrárna WAVE jediné zařízení, které se za dobu svého využívání díky úsporám energie zaplatí. V konečném důsledku pak mají uživatelé teplo jen za cenu paliva,“ doplňuje Maščuch.
Uplatnění najde moderní zdroj energetiky s tepelným výkonem 120 kW například v penzionech, hotelích, na farmách, v bytových domech nebo wellness centrech. Mikroelektrárnu lze upravit tak, aby byla absolutně nezávislá na distribuční síti, a díky tomu může fungovat prakticky kdekoliv. Tento typ zařízení se rovněž může stát velmi dobrým technologickým základem pro rozšíření řešení Smart Grids, což jsou silové elektrické i komunikační sítě umožňující regulovat spotřebu a výrobu energie v reálném čase. Před třemi lety ocenila zařízení v rámci soutěže E.ON Energy Globe také odborná porota. E.ON též projekt podpořil částkou 300 000 Kč a pomohl mu k rozvoji a větší medializaci.
Vlastní záměr instalovat WAVE v obci Mikolajice přinesl start-up YOUNG4ENERGY, který pro obec zajistil komplexní přípravu celého projektu, včetně nezbytných projektových dokumentací, úředních povolení a dotačního managementu.
Univerzitní centrum energeticky efektivních budov je samostatným ústavem ČVUT v Praze. Sdružuje fakulty stavební, strojní, elektrotechnickou a biomedicínského inženýrství s cílem přirozeně sladit výzkumné aktivity zabývající se trvale udržitelnou výstavbou a úspěšně uvádět jejich výsledky do praxe. UCEEB je odezvou na jednu z nejvýznamnějších současných priorit Evropské unie zaměřenou na optimalizaci energetických úspor v budovách a vzniklo díky podpoře Operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace MŠMT, který je financován EU a státním rozpočtem České republiky. Více informací ZDE.
České vysoké učení technické v Praze patří k největším a nejstarším technickým vysokým školám v Evropě. V současné době má ČVUT osm fakult (stavební, strojní, elektrotechnická, jaderná a fyzikálně inženýrská, architektury, dopravní, biomedicínského inženýrství, informačních technologií). Studuje na něm přes 18 000 studentů. Pro akademický rok 2018/19 nabízí ČVUT svým studentům 94 studijních programů a v rámci nich 575 studijních oborů. ČVUT vychovává odborníky v oblasti techniky, vědce a manažery se znalostí cizích jazyků, kteří jsou dynamičtí, flexibilní a dokáží se rychle přizpůsobovat požadavkům trhu. V roce 2018 se ČVUT umístilo v hodnocení QS World University Rankings, které zahrnuje více než 4500 světových univerzit, v oblasti „Civil and Structural Engineering" na 101. – 150. místě, v oblasti „Mechanical, Aeronautical and Manuf. Engineering“ na 151. – 200. místě, v oblasti „Computer Science and Information Systems" na 201. – 250. místě, v oblasti „Electrical and Electronic Engineering“ na 201. – 250. místě. V oblasti „Mathematics“ na 251. – 300. místě a „Physics and Astronomy“ na 151. – 200., v oblasti „Natural Sciences“ na 220. místě, v oblasti „Architecture/Built Environment“ na 151. – 200. místě, v oblasti „Engineering and Technology“ na 220. místě. V celkovém hodnocení university je ČVUT na 491. – 500. příčce v meziročním srovnání a je tak stále nejlepší tuzemskou technickou univerzitou. Více informací najdete ZDE.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
