Vlastní realizaci komory předcházel náročný výzkum prováděný na přesném modelu komory, který vznikl na Fakultě stavební ČVUT, katedře hydrotechniky. Součástí výzkumu byly i nautické experimenty s modely reálných lodí. Výzkum pomohl mimo jiné upravit podobu plavební komory a prostor pro zajištění bezpečného vplouvání a vyplouvání plavidel z komory.

Výzkum, který probíhal na Fakultě stavební ČVUT v Praze v letech 2009 – 2010, se věnoval problematice lokality plánovaného umístění plavební komory, bezpečnosti plavebního provozu či převádění povodňových průtoků.

Model komory v měřítku 1:50 ve vodohospodářské laboratoři fakulty

„V měřítku 1:50 jsme ve vodohospodářské laboratoři fakulty vytvořili reálný model plavební komory, který upozornil na problémy, jež by mohly při jejím provozu vzniknout. Na základě toho byly upraveny některé prvky v projektové dokumentaci a následně i při vlastní realizaci komory. Významně tak byl například zkrácen dělicí pilíř mezi pohyblivým a pevným jezem,“ vysvětluje doc. Dr. Ing. Pavel Fošumpaur z katedry hydrotechniky, který projekt výzkumu vedl. „Model se vyráběl čtyři měsíce, vycházel z geodetického zaměření koryta řeky a zapracovaných hydrologických podkladů týkajících se průtoků a přesně odpovídal podmínkám budoucího místa stavby,“ doplňuje Pavel Fošumpaur. Výzkum hněvkovické plavební komory byl náročný, protože dílo představuje interakci mnoha prvků. „Jde o velmi složitou hydrotechnickou stavbu, je zde pevný jez, pohyblivý jez, dvě vodní elektrárny, plavební komora a levobřežní koridor, který bude sloužit jak pro sportovní účely vodákům, tak bude plnit funkci kartáčového přechodu pro migraci ryb,“ uvádí Pavel Fošumpaur z Fakulty stavební ČVUT. Na základě tohoto výzkumu byl například doporučen rozsah nutného opevnění koryta těžkým kamenným záhozem, aby nedocházelo k ohrožení stability objektů při povodni.