Cenové stropy paliv jsou ukázkou nepochopení trhu, říká hnutí Přísaha

10.04.2026 18:22 | Tisková zpráva

autor: PV

Vláda přišla s dalším „řešením“ rostoucích cen pohonných hmot – zavedením maximálních cen. Podle rozhodnutí ministerstva financí mají čerpací stanice v pátek prodávat benzín maximálně za 41,77 Kč a naftu za 45,20 Kč za litr. Na první pohled to může znít jako ochrana spotřebitele. Ve skutečnosti jde ale o učebnicový příklad zásahu, který ignoruje základní principy tržního prostředí, říká senátor a předseda hnutí Přísaha Robert Šlachta. Některé pumpy totiž v reakci na rozhodnutí Babišova kabinetu buď rovnou zavřely, nebo přestaly prodávat naftu, protože se jim to nevyplatilo kvůli tomu, že v podzemních nádržích mají nakoupené dražší zásoby pohonných hmot.

Cenové stropy paliv jsou ukázkou nepochopení trhu, říká hnutí Přísaha

Foto: Hans Štembera
Popisek: Robert Šlachta

Jedna cena pro všechny? Ekonomický nesmysl!

Každý podnikatel podle ekonomického experta Přísahy Jiřího Janečka ví, že náklady se dramaticky liší podle lokality. „Provoz čerpací stanice v centru Prahy nebo na dálnici má úplně jiné náklady než pumpa v malé obci. Nájem, mzdy, logistika – vše se liší. Přesto stát přichází s jednotným stropem. To je v přímém rozporu s realitou podnikání. Trh přirozeně nastavuje ceny podle nákladů a konkurence – nikoli podle tabulky ministerstva,“ zdůraznil Janeček.

Paradox: strop může ceny zvýšit a může nastat i nedostatek nafty a vznik černého trhu

Ještě absurdnější je ale fakt, že vládou stanovené maximální ceny jsou dokonce vyšší než aktuální průměr. „To znamená jediné – místo zlevnění může dojít ke zdražení. Některé čerpací stanice totiž mohou ceny jednoduše „dorovnat“ k povolenému maximu. Jinými slovy řečeno: stát vytvořil prostor pro růst cen,“ upozornil Šlachta.

Skutečný problém? Daně

Největší podíl na ceně paliv netvoří marže pumpařů, ale daně – především DPH a spotřební daň. Například spotřební daň u nafty činila ještě nedávno téměř 10 Kč na litr. „A tady je prostor pro skutečné řešení. Pokud chce vláda pomoci lidem i firmám, měla by snižovat daňovou zátěž, nikoli deformovat trh,“ míní Jiří Janeček.

Regulace místo konkurence

Další problém představuje samotný princip regulace marží. Stát stanovil maximální marži 2,50 Kč na litr. To opět ignoruje realitu – někde jsou náklady vyšší, jinde nižší. Výsledkem tak může být omezení investic, tlak na snižování kvality služeb nebo zdražení jiných produktů, například občerstvení na pumpách,“ uvedl Janeček.

Řešení podle senátora Šlachty existuje, ale je úplně jiné než to vládní. „Místo centrálního určování cen by vláda měla snížit DPH a spotřební daň, podpořit konkurenci na trhu, odstranit zbytečné regulace v rámci EU trhu a umožnit firmám hledat levnější dodavatele bez ideologických bariér,“ vypočítal návrhy řešení předseda Přísahy.

Cenové stropy totiž podle něj rozhodně nepředstavují řešení situace, která se navíc dynamicky vyvíjí. „Jsou to jen politicky líbivá opatření, která ve výsledku mohou situaci ještě zhoršit. Trh není problém. Problém je, když se ho stát snaží řídit od stolu,“ zdůraznil Šlachta.