Česká krajina: Divokým koním se dnes poprvé otevřela celá rezervace Meandry Lužnice na Třeboňsku

14.09.2021 19:12 | Tisková zpráva

Celou plochu rezervace Meandry Lužnice může ode dneška využívat stádo divokých koní, kteří jsou v této lokalitě od podzimu loňského roku. Mají tak k dispozici na čtyřiadvacet hektarů. Z toho 17 hektarů tvoří pastviny, zbývající plochu pak tůně, porosty křovin a skupiny stromů.

Česká krajina: Divokým koním se dnes poprvé otevřela celá rezervace Meandry Lužnice na Třeboňsku
Foto: Vojtěch Lukáš
Popisek: Divocí koně

„Divoké koně jsme sem přivezli loni v polovině listopadu. Silně podmáčený terén však tenkrát nedovolil rezervaci dokončit podle plánu. Deště a opakované záplavy pak znemožňovaly práce až do letošního léta. O to větší poděkování patří manželům Svačinovým, vlastníkům pozemků, na kterých se rezervace nachází, že ani přes tyto těžkosti od záměru neustoupili a rezervaci dokončili,“ ocenil Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která stádo divokých koní do rezervace bezplatně poskytla. Vlastníci pozemků rovněž práce na založení rezervace financovali.

Divocí koně jsou v současnosti v devíti rezervacích po celé České republice. „Žádná z nich se nerodila za tak složitých a náročných podmínek,“ porovnal Dalibor Dostál a navázal: „Rezervace je příkladem výborné spolupráce soukromých vlastníků, státní ochrany přírody, konkrétně Chráněné krajinné oblasti Třeboňsko, a neziskové organizace.“

Lokalita je součástí Národní přírodní rezervace Stará a Nová řeka. „Návrat pastvy do nivy řeky Lužnice vnímáme jako úspěšný pokus přiblížit se udržitelnému způsobu hospodaření dle historických zkušeností našich předků. Kosení a přepásání mokřadních porostů v říční nivě na podmáčených a přeplavovaných lokalitách bylo existenční nutností místních hospodářů, kteří se snažili uživit svá zvířata a mít z těchto obtížně obhospodařovatelných ploch nějaký užitek a výdělek. V době, kdy se těžká ruční práce a přítomnost lidí v krajině rychle vytrácí, mohou zvířata adaptovaná na pastvu ve vlhkých podmínkách úspěšně suplovat dotovaný drahý ochranářský management v chráněných územích a bránit zarůstání těchto cenných mokřadních lokalit křovinami a jednotvárnou vegetací,“ vysvětli Ladislav Rektoris, botanik a zástupce ředitele Chráněné krajinné oblasti Třeboňsko.

„Pastvou dochází k účinnému proředění porostů říční nivy a vytváří se pestrá mozaika otevřených stanovišť, které jsou následně ochotně osidlovány významnými a často i ohroženými druhy rostlin i živočichů, kterým by bez tohoto managementu původní prostředí zaniklo. Přepásání říční nivy rovněž vnímáme jako činnost, kterou je možné přirozeně opakovat a zajistit tak nezbytnou udržitelnou péči, jež nastolí v chráněném území potřebný klid bez řvoucích motorových pil a křovinořezů, které by se jinak do území musely každoročně vracet," doplnil Ladislav Rektoris. Také on ocenil přínos manželů Svačinových. „Bez obrovského úsilí, trpělivosti, nadhledu a nakažlivého nadšení ‘paní a pana domácích‘ by se tento projekt podařilo jen obtížně realizovat,“ dodal Ladislav Rektoris.

Pastevní rezervace Meandry Lužnice je unikátní v rámci celé České republiky. „Je to poprvé v historii českých pastevních rezervací, kdy bude paseno divoké jádro záplavové zóny většího neregulovaného vodního toku. Dosavadní pastviny velkých kopytníků v sousedství českých řek se nachází u více či méně regulovaných toků na místech, která byla ještě nedávno intenzivními produkčními loukami. V případě Lužnice je to naopak. Jakékoliv zemědělství zde bylo ukončeno před více než půlstoletím a poříční ekosystém i samotný vodní tok se dlouhá desetiletí vyvíjely bez přímého vlivu člověka,“ zdůraznil Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd České republiky.

Podle něj právě kvůli absenci péče a následnému zarůstání zdejší mokřadní stanoviště postupně ztrácejí svou biologickou rozmanitost. „Dříve otevřená prosluněná niva řeky zarůstá vrbami a vysokými trávami. Pastva by měla říční nivě pomoci získat ztracenou různorodost vegetace a obnovit její biodiverzitu. Pozorovat výsledek bude velmi zajímavé. Je zcela jisté, že se dozvíme mnoho nového o přirozeném fungování přírody záplavových území,“ navázal Miloslav Jirků. 

Vědci očekávají přínos pastvy i z hlediska povodňové bezpečnosti. „Plochy záplavového území zbavené hrubé vegetace by měly mít výrazně lepší průtokové vlastnosti, než stávající hustá džungle. Tato malá lokalita samozřejmě nepomůže širšímu okolí, ale bude důležitým příkladem, jak zlepšit průtočnost jinak těžko udržovatelných podmáčených okolí řek zarostlých hustou vegetací,“ zmínil Miloslav Jirků. 

Podle vědců by první desítky hektarů rezervace neměly zůstat osamoceným počinem. „Dalším logickým krokem by mělo být rozšíření pastvy na druhý břeh tak, aby pastvou udržovaná zóna toku zahrnovala celou škálu přírodních stanovišť od samotného divočícího toku, přes záplavovou zónu až po trvale suché plochy nad hranicí záplavového území. Teprve pak bude možné mluvit o komplexní a racionální pastevní péči o říční nivu. Doufejme, že lokalita je jen první vlaštovkou,“ uzavřel Miloslav Jirků. 

Ochranářská organizace Česká krajina dovezla loni v polovině listopadu k Lužnici šest divokých koní. Letos by k nim měli přibýt další dva až tři koně, tak, aby byl vliv pastvy na větším území znatelný.

Ochranářská organizace Česká krajina na projektech spojených s ochranou přírody spolupracuje s experty z Biologického centra Akademie věd České republiky, Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, Univerzity Karlovy v Praze, Ústavu biologie obratlovců Akademie věd České republiky, Botanické zahrady hlavního města Prahy, Zoo Liberec, České zemědělské univerzity v Praze, Mendelovy univerzity v Brně, Masarykovy univerzity v Brně a dalších odborných institucí.

Na projekt rezervace velkých kopytníků v Milovicích může veřejnost přispět zasláním zprávy ve tvaru DMS KRAJINA 30, DMS KRAJINA 60 nebo DMS KRAJINA 90 na číslo 87 777. Cena dárcovské zprávy je 30, 60 nebo 90 korun, na projekty neziskové organizace jde 29, 59 nebo 89 Kč korun. Dárcovské SMS zastřešuje Fórum dárců. Mezi další možnosti podpory patří dárcovský portál Darujspravne.cz nebo nákup ve vybraných e-shopech prostřednictvím portálu Givt.cz nebo na e-shopu www.zelenadomacnost.com.

Projekty návratu a ochrany velkých kopytníků podporuje Akademie věd ČR v rámci programu Strategie AV 21, Záchrana a obnova krajiny, dále společnosti Nadační fond rodiny Orlických, Semix, Printwell, Delta Light Czech, Bříza & Trubač, advokátní kancelář, Zelená domácnost, Pro živou zahradu, Hello bank, JK Jitka Kudláčková, Megabooks CZ, Ekospol, Net4Gas, Pivovar Zubr, Cestovní kancelář Periscope Skandinávie, Operační program Životní prostředí, Státní fond životního prostředí, Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, Středočeský kraj, Jihomoravský kraj, Město Milovice, Město Benátky nad Jizerou, American International school ve Vídni, milovická Mateřská škola Kostička, sdružení Přátelé a rodáci Milovic i veřejnost. V rámci svého dobrovolnického programu projekt podpořili i studenti z Townshend International School v Hluboké nad Vltavou, klubů branných činnosti Military Experience a klub Off-Road Milovice.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama

autor: Tisková zpráva

reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

ČEZ se chystá na hackery, do kybernetické bezpečnosti vynakládá desítky miliónů ročně

19:38 ČEZ se chystá na hackery, do kybernetické bezpečnosti vynakládá desítky miliónů ročně

ČEZ loni zachytil 6,5krát více podezřelých aktivit na sítích než před třemi lety. Nově spuštěné bezp…