„Poněkud opomíjenou, avšak z hlediska biodiverzity zásadní skutečností je, že některá cenná společenstva organismů ohrožují současné postupy veterinární péče v konvenčních chovech domácích zvířat. Vlivem časté aplikace antiparazitik mizí organismy, které se v přírodě živí trusem zvířat, odstraňují jej z pastvin a slouží tedy jako přirozená zdravotní policie. Zejména se to týká brouků, včetně řady vzácných druhů,“ upozornil Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd v Českých Budějovicích.

Výzkumy provedené v zahraničí ukázaly, že zvířata ošetřená některými antiparazitiky, jako je například běžně používaný ivermektin, vylučují vysoce toxický trus i 45 dní po aplikaci. „Tato antiparazitika, jsou pro brouky specializované na zpracování trusu pachově atraktivní a lákají je ze širokého okolí. Pro jejich larvy pak výkaly domácích zvířat představují toxickou past, z níž není úniku,“ dodal Miloslav Jirků.

Používání toxických antiparazitik vede nejenom k vyhubení mnoha ohrožených druhů v lokalitě, ale zvyšuje riziko šíření infekcí. „Kvůli vyhubení organismů rozkládajících trus zůstávají na pastvinách výkaly extrémně dlouhou dobu. Místo aby trus během několika dní či týdnů zmizel, stává se zdrojem infekcí nejen pro domácí zvířata, ale potenciálně i pro divoká zvířata v přírodě. Tam, kde nemá trus kdo odstraňovat, je povrch pastvin dlouhodobě kontaminován vývojovými stadii parazitů, zvířata se díky tomu brzy nakazí znovu, paraziti si postupně vytvářejí k přípravkům odolnost a je třeba odčervovat o to intenzivněji. Je to začarovaný kruh,“ popsal Miloslav Jirků další souvislosti.