A nejde jen o to, že se počty motýlů, brouků a jiného hmyzu dramaticky snížily. Jde také o tempo, kterým tento proces probíhá. Hmyz mizí podle zjištění vědců osmkrát rychleji než savci, ptáci a plazi. Každý rok se celkový objem hmyzu sníží o 2,5 procenta. Ani v České republice není situace dobrá. „Například za posledních 60 let vyhynulo 19 druhů motýlů, polovina zbylých 142 druhů je ohrožená,“ upozorňuje entomolog Lukáš Čížek z Biologického centra Akademie věd České republiky. Příčinou je ochuzení krajiny a nadužívání chemie v zemědělství.

Řešení, které brání rychlému úbytku hmyzu, vyzkoušeli také vědci v České republice. Pastva divokých koní, zubrů a zpětně šlechtěných praturů v bývalém vojenském prostoru Milovice obnovila zaniklou krajinnou mozaiku a vytvořila tak podmínky, které umožňují přežití a návrat ohrožených motýlů, včel i brouků. „Hmyz potřebuje pro svá různá vývojová stadia odlišné typy prostředí. Larvy či housenky mnohdy potřebují i v průběhu dne různé prostředí na příjem potravy, úkryt před sluncem a predátory, a nakonec i jiné prostředí pro kuklení. Tyto různé biotopy navíc larvy a housenky potřebují nalézt velmi blízko u sebe, protože se dokáží přesunout maximálně několik metrů. Právě pestrá mozaika biotopů, kterou velcí kopytníci vytvářejí, je pro nejrůznější hmyz ideálním prostředím,“ vysvětlil Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd.

Velcí kopytníci na některých místech spasou trávu jen na nízkou výšku, jinde ji ponechávají vyšší, navíc spásáním trav podporují kvetoucí byliny produkující nektar. K další rozmanitosti přispívají jejich stezky vyšlapané krajinou, nebo prachová koupaliště, která sami vytvářejí. Dokonce i trus velkých kopytníků je například pro motýly zdrojem minerálů, zatímco pro chrobáky je kolébkou pro jejich potomstvo.

Pastva velkých kopytníků není českým „vynálezem“, ochranáři ji ve vyspělých zemích západní Evropy používají tři desítky let. Její vyzkoušení v bývalém vojenském prostoru Milovice ale ukázalo, že také v tuzemských podmínkách výborně funguje a pomáhá k záchraně ohroženého hmyzu. V současné době se pastva velkých kopytníků využívá v pěti rezervacích. „V krajině tak mohou vzniknout jakési kapsy, kde může ohrožený hmyz přežít, dokud se pro něj nezlepší podmínky celoplošně,“ doplnil Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina.