Česká krajina: Návštěva ředitele plzeňské zoologické a botanické zahrady

13.10.2021 19:33

Ředitel plzeňské zoologické zahrady Jiří Trávníček navštívil dnes odpoledne rezervaci velkých kopytníků v bývalém vojenském prostoru Milovice. Prohlédl si stáda velkých kopytníků, jejichž hlavním úkolem je obnovovat biologickou rozmanitost, včetně botanických unikátů, které ve vzácné nížině v okolí Milovic rostou.

Česká krajina: Návštěva ředitele plzeňské zoologické a botanické zahrady
Foto: ceskakrajina.cz
Popisek: Česká krajina

„S plzeňskou zoologickou zahradou jsme v kontaktu řadu let. Především díky výměně informací o chovu zubrů, ale také v souvislosti s mapováním zaniklých zookoutků na různých místech České republiky,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina. 

V bývalém vojenském prostoru Milovice žije od roku 2015 stádo zubrů, které v současnosti patří k největším v Česku. „Právě na přežití tohoto druhu mají zoologické zahrady výrazný podíl,“ doplnil Dalibor Dostál. 

Plzeň má jednu z největších zoologických zahrad v České republice. Chová na 1100 druhů živočichů a je domovem asi sedmi tisícovek zvířat. Jiří Trávníček vede Zoologickou a botanickou zahradu města Plzně od roku 1996. V letošním roce slaví Zoo Plzeň 95 let od svého založení.

Plzeňská zoo vznikla v roce 1926 v městské části Doudlevce a v dnešním jednadvacetihektarovém areálu na Lochotíně působí od roku 1963. Jako jediná v České republice je zároveň sloučena v jeden funkční celek s botanickou zahradou. V centru města má navíc detašovanou moderní expozici Akva-Tera.

Mezi speciality plzeňské zoo patří chov zvířat v přirozených a přitažlivých podmínkách. Nové expozice tvoří výseky celých biotopů s charakteristickými druhy rostlin a živočichů. Velmi často tak nežije ve výběhu jedno zvíře nebo jediný druh, ale několik druhů najednou. Rostliny a živočichové jsou v plzeňské zoo podle Generelu vývoje z roku 1996 umisťováni podle světadílu svého původu respektive přesněji zoogeografické oblasti a zahrada byla rozdělena do několika světových částí. Stále více je v zoo chována ohrožená fauna ostrovů jako jsou Filipíny či Madagaskar.

Ochranářská organizace Česká krajina na projektech spojených s ochranou přírody spolupracuje s experty z Biologického centra Akademie věd České republiky, Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, Univerzity Karlovy v Praze, Ústavu biologie obratlovců Akademie věd České republiky, Botanické zahrady hlavního města Prahy, Zoo Liberec, České zemědělské univerzity v Praze, Mendelovy univerzity v Brně, Masarykovy univerzity v Brně a dalších odborných institucí.

Na projekt rezervace velkých kopytníků v Milovicích může veřejnost přispět zasláním zprávy ve tvaru DMS KRAJINA 30, DMS KRAJINA 60 nebo DMS KRAJINA 90 na číslo 87 777. Cena dárcovské zprávy je 30, 60 nebo 90 korun, na projekty neziskové organizace jde 29, 59 nebo 89 Kč korun. Dárcovské SMS zastřešuje Fórum dárců. Mezi další možnosti podpory patří dárcovský portál Darujspravne.cz nebo nákup ve vybraných e-shopech prostřednictvím portálu Givt.cz nebo na e-shopu www.zelenadomacnost.com.

Projekty návratu a ochrany velkých kopytníků podporuje Akademie věd ČR v rámci programu Strategie AV 21, Záchrana a obnova krajiny, dále společnosti Nadační fond rodiny Orlických, Semix, Printwell, Delta Light Czech, Bříza & Trubač, advokátní kancelář, Accace, Zelená domácnost, Pro živou zahradu, Hello bank, JK Jitka Kudláčková, Nadace ČEZ, Megabooks CZ, Ekospol, Net4Gas, Pivovar Zubr, Cestovní kancelář Periscope Skandinávie, Operační program Životní prostředí, Státní fond životního prostředí, Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, Středočeský kraj, Jihomoravský kraj, Město Milovice, Město Benátky nad Jizerou, American International school ve Vídni, milovická Mateřská škola Kostička, sdružení Přátelé a rodáci Milovic i veřejnost. V rámci svého dobrovolnického programu projekt podpořili i studenti z Townshend International School v Hluboké nad Vltavou, klubů branných činnosti Military Experience a klub Off-Road Milovice.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Tisková zpráva

FactChecking BETA

Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.

Přezkoumat
Mgr. Lucie Potůčková byl položen dotaz

Jak je to s tou výjimkou?

I kdybysme pro teď měli výjimku z migračního paktu. Na jak dlouho by platila? Jak dlouho předpokládáte, že tu budou uprchlíci z Ukrajiny? Co když se z nich po čase stanou občané ČR? A proč bysme měli mít výjimku zrovna my, když uprchlíci (ne třeba z Ukrajiny) jsou i v jiných státech, ale třeba Ukraj...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Lesy ČR postavily nádrž na úpatí nejvyššího vrcholu Jizerských hor

22:03 Lesy ČR postavily nádrž na úpatí nejvyššího vrcholu Jizerských hor

Stavbu retenční nádrže Perlík za 7,8 milionu korun dokončily Lesy České republiky na úpatí Smrku, ne…