Na výskyt výjimečně velkého dravce nejdříve upozorňovali návštěvníci rezervace. Že jde o orla mořského určili jako první dokumentaristé, kteří v rezervaci natáčejí snímek o tamní přírodě. „Orla mořského jsme viděli kroužit zhruba ve výšce osmdesát až sto metrů ve východní části rezervace nedaleko obce Lipník,“ popsal autor filmů o přírodě František Stýblo z NatureTV.
Pozorování orla mořského je pro rezervaci dalším milníkem. „I když orlů mořských v České republice v posledních letech přibývá, je přítomnost tohoto dravce v rezervaci určitě pozitivním signálem dokumentujícím obnovu biologické rozmanitosti v rezervaci a jejím okolí,“ doplnil Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která rezervaci založila ve spolupráci s vědci.
Také podle odborníků návrat dravců ukazuje na zlepšování stavu přírody v některých oblastech. „Díky dlouhodobé cílené ochraně a ochranářskému úsilí se do krajiny vracejí nejenom velcí kopytníci, ale i populace vrcholových predátorů, včetně vlků či orlů mořských, kteří představují důležitou část funkčních a zdravých ekosystémů,“ konstatuje Martin Šálek z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd České republiky.
Orli mořští hnízdili na území České republiky poměrně běžně až do 19. století. Kvůli pronásledování ze strany člověka však v tuzemsku postupně přestali hnízdit, jejich poslední hnízdiště zanikla ve 20. letech 20. století. V tuzemsku pak dlouhá desetiletí pouze zimovali, jejich největší zimoviště se nacházelo na Třeboňsku.
Přestřelil Babiš billboard „Nezatáhnu Česko do války“?Anketa
Návratu orla mořského do české přírody začali v 70. letech minulého století pomáhat ochránci přírody. Jednak zimním přikrmováním těchto dravců, ale i vypouštěním mladých orlů odchovaných v zajetí do přírody. V letech 1978 až 1989 tak bylo do přírody vypuštěno celkem 9 těchto dravců. Poprvé, ale neúspěšně, orli mořští na Třeboňsku zahnízdili v roce 1984, hnízdící pár tehdy tvořili právě dravci vypuštění ze zajetí. První úspěšně hnízdění bylo zaznamenáno až v roce 1986, podle odborníků je však pravděpodobné, že orli zahnízdili již v letech 1981 až 1982 v rámci populace, která na Třeboňsku původně jen zimovala.
Celková populace orlů mořských v Česku letech 1985 až 1989 dosahovala 8 až 10 párů, v roce 1994 pak 10 až 15 párů, v roce 2006 zhruba 25 až 30 párů a v roce 2013 na 100 párů. „V současné době na území republiky může hnízdit více jak 150 párů. Nicméně v průběhu zimy zde zimuje i velké množství ptáků se severní Evropy a Pobaltí. Ti zde nacházejí nejenom lepší klimatické podmínky, ale i dostatek potravy,“ doplňuje Martin Šálek a navazuje: „Zejména v průběhu zimy se dospělí i mladí ptáci toulají v širokém okolí, to znamená až stovky kilometrů od svých hnízdišť a mohou tak navštěvovat i zdánlivě netypická stanoviště, mimo oblasti s většími vodními plochami, jako je otevřená krajina, včetně polí a pastvin.“ Celková velikost tuzemské populace se přitom odhaduje na 500 až 600 ptáků.
Orel mořský je tak nejpočetnějším druhem mezi orli, kteří se na území České republiky vyskytují. „Orel mořský není dobrý lovec. Živí se především rybami, ale značnou část potravy v průběhu zimy mohou představovat i mršiny, takže může v přírodě plnit roli jakési zdravotní policie. Návštěva Milovické rezervace tak může být spojena s nabídkou mršin spárkaté zvěře či divokých prasat,“ popisuje Martin Šálek.
Rozpětí křídel u orlů mořských dosahuje zhruba 190 až 253 centimetrů, může ale dosahovat i 260 centimetrů. Hmotnost samce dosahuje průměrně kolem 4 kilogramů, mohutnější samice váží zhruba 5,5 kilogramů. „Největší riziko pro orly mořské, ale i další vzácné a ohrožené dravce, představuje cílené pronásledování člověkem, zejména pak pokládání otrávených návnad, například na bázi kaboruranu. Takovouto krutou a barbarskou smrtí u nás uhynou stovky dravých ptáků ročně. I z toho důvodu vznikla v roce 2017 pod patronací České společnosti ornitologické psí jednotka, která v terénu vyhledává otrávené ptáky a návnady a úzce spolupracuje s policií,“ uzavírá Martin Šálek.
V České republice se v současnosti vyskytují čtyři druhy orlů. Orel královský (Aquila heliaca), orel křiklavý (Aquila pomarina), orel skalní (Aquila chrysaetos) a právě orel mořský (Haliaeetus albicilla).
V rezervaci velkých kopytníků u Milovic se vyskytují kromě orla mořského také další dravci, jako luňák červený, luňák hnědý nebo moták lužní. Vedle dravců se v rezervaci daří také šelmám. Stabilní populaci tam má šakal obecný, před několika lety byl v rezervaci pozorován také vlk.
Ochranářská organizace Česká krajina na projektech spojených s ochranou přírody spolupracuje s experty z Biologického centra Akademie věd České republiky, Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, Univerzity Karlovy v Praze, Ústavu biologie obratlovců Akademie věd České republiky, Botanické zahrady hlavního města Prahy, Zoo Liberec, České zemědělské univerzity v Praze, Mendelovy univerzity v Brně, Masarykovy univerzity v Brně a dalších odborných institucí.
Na projekt rezervace velkých kopytníků v Milovicích může veřejnost přispět prostřednictvím portálu darujme.cz/krajina a dále pak zasláním zprávy ve tvaru DMS KRAJINA 90 na číslo 87 777. Cena dárcovské zprávy je 90 korun, na projekty neziskové organizace jde 89 Kč korun. Dárcovské SMS zastřešuje Fórum dárců. A také nákupem ve vybraných e-shopech prostřednictvím portálu Givt.cz nebo na e-shopu ZDE.
Projekty návratu a ochrany velkých kopytníků podporuje Akademie věd ČR v rámci programu Strategie AV 21, Záchrana a obnova krajiny, dále společnosti Nadační fond rodiny Orlických, Qminers, Semix, ProfiG2, Bird & Bird, Printwell, Delta Light Czech, Bříza & Trubač, advokátní kancelář, Accace, Zelená domácnost, Amanita Design, Pro živou zahradu, Hello bank, JK Jitka Kudláčková, Nadace ČEZ, Megabooks CZ, Ekospol, Net4Gas, Pivovar Zubr, Cestovní kancelář Periscope Skandinávie, Hotelová škola Poděbrady, Operační program Životní prostředí, Státní fond životního prostředí, Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, Středočeský kraj, Jihomoravský kraj, Město Milovice, Město Benátky nad Jizerou, American International school ve Vídni, milovická Mateřská škola Kostička, sdružení Přátelé a rodáci Milovic i veřejnost. V rámci svého dobrovolnického programu projekt podpořili i studenti z Townshend International School v Hluboké nad Vltavou, klubů branných činnosti Military Experience a klub Off-Road Milovice.
Psali jsme:
Redakci PL můžete podpořit i zakoupením předplatného. Předplatitelům nezobrazujeme reklamy.
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
autor: Tisková zpráva
