Česká republika má potenciál dostat se do první dvacítky zemí světa pokud bude schopna vyřešit problém dopravní struktury a podpořit nástup digitalizace. Shodli se na tom účastníci říjnové odborné diskuse, která se zaměřila na aktuální Zprávu o konkurenceschopnosti ČR 2019/20 Světového ekonomického fóra.
Setkání, pořádané CMC Graduate School of Business Čelákovice v partnerství s Českou manažerskou asociací (ČMA), se uskutečnilo na půdě Ministerstva průmyslu a obchodu ČR pod názvem Rozvoj digitální a dopravní infrastruktury – zásadní faktor konkurenceschopnosti ČR. Moderoval ji prof. Richard Hindls, předseda Rady expertů ČMA a emeritní rektor VŠE Praha.
„Nacházíme se v situaci, kdy jsme v nejlepší ekonomické kondici za posledních 30 let,“ prohlásil vystupující místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček. Jak dále poznamenal, aktuálně jsme na absolutní špičce z makroekonomického úhlu pohledu, která je dána nízkou mírou nezaměstnanosti a strukturou veřejných financí, slabou inflací a dynamikou růstu HDP.
Diskutující se shodli na tom, že zároveň je třeba řešit výzvy. „Česká republika si v žebříčku konkurenceschopnosti WEF udržuje stabilní pozici. Z diskuse vyznělo na kolik je naše ekonomika stále závislá na nižší technologické vyspělosti, na kolik jsme dlužni technologickému a digitálnímu pokroku, na kolik naše chování určují vlastníci. Velký důraz musíme klást na kapitálové výdaje. Zmíněné faktory nám brání, abychom tímto žebříčkem mohli postupovat vzhůru,“ uvedl Richard Hindls.
Mezi řečníky vystoupil Petr Očko, náměstek ministra průmyslu a obchodu ČR, Tomáš Holinka z odboru ekonomických analýz MPO, Kamil Galuščák z ČNB, Marek Pastucha, Ministerstvo dopravy ČR, Jan Pešek, regionální ředitel ČSOB, Jiří Grund, výkonný ředitel Asociace provozovatelů mobilních sítí APMS a Jaromír Hájek, viceprezident ČMA a generální ředitel Safo Central Europe.
V souvislosti s digitalizací účastníci upozornili na složitost jejího nástupu vzhledem k vysoké administrativě. Pro budoucnost je podle ministra Havlíčka důležité sdílení a propojení. „Hlavní pilíře jsou v tom, že musíme data sdílet a nabízet si je v rámci servisu. Současně musíme propojit jednotlivé resorty ministerstva tak, abychom digitalizovali nikoli pouze na PC místo tužky a papíru, ale z důvodu úspory času a možnosti rychlejšího rozhodování,“ uvedl.
Zároveň ministr zmínil jako správné počiny inovační a digitální strategii a podporu výzkumu, zahrnující umělou inteligenci. „Pokud se podíváme na výsledky Českého statistického úřadu, tak dáváme extrémní množství peněz do výzkumu, s nimiž umíme pracovat. Výzkumy začínáme třídit na správné a nesprávné. To jsou elementární předpoklady, abychom postavili ekonomiku na přidané hodnotě,“ uvedl ministr. Na výzkum dle ČSÚ jde ročně 103 miliard Kč.
Diskutující upozornili na prioritu pro konkurenceschopnost ČR, jíž je zvýšení kvality silniční a železniční infrastruktury. „Naprosto nezbytné je v rozumném čase dobudovat chybějící úseky dálniční síť a vysokorychlostní síť železniční infrastruktury. Ke zrychlení by měla napomoci úprava legislativy a zajištění finančních prostředků,“ poznamenal Havlíček.
V legislativě se aktuálně pracuje na dokončení novely zákona 416/2009 Sb. (Zákon o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury). V účinnosti je již novelizace, která umožňuje vystavení rozhodnutí o vyvlastnění. Do budoucna se chystá novelizace stejného zákona, která by mohla zjednodušit dokumentaci pro liniové stavby a zároveň proces zkoumání dopadů na životní prostředí.
Co se týká finanční stránky, k dispozici je program Doprava 2.0. Počítá se i s dalším operačním programem na období 2021+. Aktuálně je v jednání financování železničních projektů Evropskou investiční bankou. Zároveň proběhlo 3. kolo výběru koncesionáře financování dálnice D4 Příbram – Písek prostřednictvím PPP, roce 2020 by se mohl ukončit proces výběru.
Psali jsme:
autor: Tisková zpráva
