Jednání bankovní rady bylo zahájeno prezentací druhé situační zprávy, která vyhodnotila nově dostupné informace a jejich vliv na naplňování prognózy z první situační zprávy. Prognóza předpokládá stabilitu tržních úrokových sazeb na stávající velmi nízké úrovni a používání kurzu jako nástroje měnové politiky do konce roku 2016. Celková meziroční inflace se na začátku letošního roku zvýšila a v únoru dosáhla 0,5 %, což je o 0,3 procentního bodu méně než prognóza z první situační zprávy. Na odchylce od prognózy se v největší míře podílely ceny potravin, které i nadále meziročně klesaly, zatímco prognóza předpovídala obnovení jejich meziročního růstu. Mírně nižší oproti prognóze byla i korigovaná inflace bez cen pohonných hmot, jejíž hodnota nad 1 % však i nadále odráží vliv rostoucí domácí ekonomiky a zvyšující se dynamiky mezd. Meziroční pokles cen pohonných hmot byl oproti prognóze o něco hlubší, avšak k odchylce inflace od prognózy přispěl jen nevýznamně. Regulované ceny se naopak v důsledku neočekávaného růstu cen elektřiny pro domácnosti a mírnějšího než prognózovaného poklesu cen zemního plynu zvýšily, zatímco prognóza předpovídala jejich přibližnou stagnaci.

Česká ekonomika ve čtvrtém čtvrtletí loňského roku zpomalila svůj meziroční růst na 4 %, což představuje o 1,3 procentního bodu nižší tempo, než předpokládala prognóza z první situační zprávy. Tato odchylka byla dána znatelně pomalejším růstem hrubé tvorby kapitálu, když v jejím rámci za očekáváním prognózy zaostal jak růst fixních investic, tak vývoj zásob. Mírnější růst fixních investic pravděpodobně souvisí s dřívějším ukončováním projektů veřejného sektoru financovaných z fondů Evropské unie, ačkoli k poklesu došlo i u soukromých investic. Meziroční růst hrubé přidané hodnoty zvolnil na 3,8 %. Na růstu hrubé přidané hodnoty se v největší míře podílel zpracovatelský průmysl, kladně však přispěla i většina ostatních odvětví ekonomiky. V návaznosti na pokračující růst ekonomiky probíhalo také zlepšování situace na trhu práce. Sezonně očištěná míra nezaměstnanosti dále poklesla ve čtvrtém čtvrtletí na 4,6 %. Průměrná mzda se ve čtvrtém čtvrtletí zvýšila o 3,9 %, což je o 0,4 procentního bodu méně, než očekávala prognóza. Celková zaměstnanost i počet zaměstnanců ve čtvrtém čtvrtletí loňského roku naopak rostly ve srovnání s prognózou vyšším tempem.

V diskuzi navazující na prezentaci situační zprávy bankovní rada hodnotila vliv nově dostupných informací na rizika stávající prognózy inflace. Převažoval názor, že bilance rizik stávající prognózy je na horizontu měnové politiky mírně protiinflační. Byl však vysloven i názor, že protiinflační rizika prognózy jsou výraznější. Panoval konsensus, že adekvátní reakcí na současnou situaci je ponechat měnověpolitické sazby na úrovni technické nuly a že i nadále přetrvává potřeba udržovat uvolněné měnové podmínky. Bankovní rada také v této souvislosti diskutovala termín, kdy bude pravděpodobně možné kurzový závazek ukončit. Většina členů bankovní rady se shodovala, že pravděpodobný termín ukončení závazku se na základě nových informací posouvá blíže k polovině roku 2017, přičemž zůstává v platnosti předchozí prohlášení bankovní rady, že neukončí používání kurzu jako nástroje měnové politiky dříve než v roce 2017.