Druhá řada Národních klenotů je zaměřena na památky oficiálně navrhované k zápisu na Seznam světového dědictví UNESCO za Českou republiku. Diváky tak zavede například do Luhačovic, na vrchol Ještědu, za „zeleným zlatem“ do Žatce, na terezínské hradby, do Císařské klenotnice na Karlštejn, do Českého Ráje nebo do Ostravy. „Těžko vybírat jen některé lokality, protože členství každé památky na indikativním seznamu znamená mimořádnou hodnotu,“ odpovídá Miroslav Táborský na otázku, které z navštívených památek mu jsou nejbližší, a dodává: „A jestliže se mi třeba líbily jihočeské rybníky, nebo Český ráj, nemohu to srovnávat s ostravskými doly. Tam je to o jiné ‚kráse‘, jiné hodnotě.“