Otakar Bílek nastoupil do českobudějovického studia Československého rozhlasu v roce 1951 jako asistent režiséra. Už v roce 1953 natáčí svoji první činohru pro redakci dětí a mládeže v Praze (Modrý křižník). V šedesátých letech, v době určitého politického uvolnění se v českobudějovickém studiu natáčí jedna činohra za druhou. Umožňovala to jednak znamenitá rozhlasová profesionalita herců Jihočeského divadla, jednak i zájem pražských dramaturgií Československého rozhlasu. Dnes už je téměř nepředstavitelné, kolik textů musela pražská dramaturgie každý rok připravit pro krajská studia, když jenom v Bílkově režii bylo v období let 1956 až 1970 natočeno přes 100 činoher, a to vedle dalších pořadů literárních, četeb na pokračování aj., určených pro krajové i celostátní vysílání.

21. srpna 1968 byl pro Otakara Bílka sice nezapomenutelný, ale nadlouho bohužel poslední svobodný vysílací týden. Brzy poté - na začátku roku 1970 - se Otakar Bílek dočkal odplaty za aktivní činnost při srpnovém rozhlasovém vysílání: dostal okamžitou výpověď. V následujících letech působil v Alšově jihočeské galerii v Hluboké nad Vltavou jako odborný pracovník pro mimo výstavní činnost, kde čerpal z rozhlasových zkušeností, ať při audiovizuálních pořadech, či v pořadech pro mládež nebo hudebních pořadech.