Ve třetím čtvrtletí 2020 došlo meziročně ke zhoršení salda hospodaření vládních institucí o 57,5 mld. Kč., k čemuž přispěly zejména ústřední vládní instituce, jejichž saldo hospodaření se zhoršilo o 74,6 mld. Kč a skončilo v deficitu 63,2 mld. Kč. Místní vládní instituce hospodařily s přebytkem 14,0 mld. Kč, zatímco v minulém roce s deficitem 1,4 mld. Kč. Hospodaření fondů sociálního zabezpečení se meziročně zlepšilo o 1,7 mld. Kč a skončilo v přebytku 7,1 mld. Kč.

Saldo hospodaření sektoru vládních institucí, 3. čtvrtletí 2018 – 3. čtvrtletí 2020

Poznámka: Údaje v tabulce nejsou sezónně očištěny, nelze je srovnávat mezičtvrtletně.

Celkové příjmy sektoru vládních institucí klesly meziročně o 1,3 %. Na meziročním poklesu příjmů se podílelo zejména snížení příjmů z běžných transferů (-8,7 % na 11,7 mld. Kč), důchodů z vlastnictví (-7,5 % na 5,9 mld. Kč) a daní z výroby a dovozu (-4,5 % na 172,1 mld. Kč). Naopak nejvíce vzrostly příjmy z kapitálových transferů (+6,3 % na 13,3 mld. Kč) a daně z příjmů (+2,2 % na 124,8 mld. Kč).

Celkové výdaje vládních institucí vzrostly meziročně o 8,6 %. Nejvíce vzrostly kapitálové transfery (+133,1 % na 12,3 mld. Kč), zaplacené běžné daně (+35,7 % na 0,9 mld. Kč), dotace (+22,9 % na 39,4 mld. Kč) a sociální dávky (+14,4 % na 249,5 mld. Kč). Pokles byl zaznamenán u ostatních běžných transferů (-17,3 % na 19,7 mld. Kč) a mezispotřeby (-5,9 % na 79,0 mld. Kč).

Míra zadlužení sektoru vládních institucí meziročně vzrostla z 31,5 % na 38,4 % HDP, přičemž klesající nominální HDP přispěl k nárůstu zadlužení o 0,1 p. b. Nominální dluh vládních institucí meziročně vzrostl o 386,3 mld. na 2 170,9 mld. a jeho příspěvek činil 6,8 p. b. Mezičtvrtletně došlo ke snížení míry zadlužení o 1,5 p. b. Nominální dluh poklesl mezičtvrtletně o 93,0 mld. Kč a přispěl ke snížení míry zadlužení o 1,6 p. b., zatímco příspěvek HDP činil +0,1 p. b.

Ve třetím čtvrtletí 2020 došlo k poklesu dluhu při deficitním hospodaření sektoru vládních institucí. Deficit i snížení dluhu byly pokryty především snížením objemu držených finančních aktiv, a to zejména oběživa a vkladů (-102,9 mld. Kč) a ostatních pohledávek (-19,9 mld. Kč).

Z hlediska jednotlivých komponent dluhu byl meziroční nárůst zaznamenán u emitovaných cenných papírů (+389,8 mld. Kč) a vkladů (+ 3,1 mld. Kč), zatímco objem přijatých úvěrů klesl o 6,6 mld. Kč. Podíl emitovaných cenných papírů vzrostl o 1,6 p. b. na 93,4 % a emitované cenné papíry zůstávají hlavní komponentou dluhu. Mezičtvrtletně klesla hodnota všech složek dluhu.

Dluh sektoru vládních institucí, 3. čtvrtletí 2018 – 3. čtvrtletí 2020

Saldo hospodaření vládních institucí po očištění o sezónní a kalendářní vlivy skončilo v deficitu 63,3 mld. Kč, který odpovídal 4,4 % HDP. Mezičtvrtletně se zlepšilo saldo hospodaření o 18,6 mld. Kč. Vývoj salda hospodaření vládních institucí očištěného o sezónní a kalendářní vlivy ilustruje následující graf.

Sezónně očištěné saldo hospodaření vládních institucí, 3. čtvrtletí 2018 – 3. čtvrtletí 2020

V důsledku epidemiologické situace v souvislosti s šířením nemoci COVID-19 byla ve 3. čtvrtletí 2020 v platnosti mimořádná vládní opatření, jejichž vliv na vládní finanční statistiku je popsán v metodické poznámce.

Psali jsme:

ČSÚ: Ve třetím čtvrtletí reálně vzrostla spotřeba domácností oproti předchozímu o 5,1 procenta

ČSÚ: Inženýrské stavitelství tlumilo listopadový pokles stavební produkce

ČSÚ: K mírnému růstu průmyslu pomohla v listopadu i zahraniční poptávka

ČSÚ: V listopadu byla míra nezaměstnanosti opět 2,9 %

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

Líbil se Vám tento článek?

---

Nezávislost naší redakce můžete podpořit peněžitým darem v jakékoliv výši bankovním převodem na účet:

131-981500247/0100

QR kód obsahuje údaje k platbě, výši částky si určete sami.