Od roku 1993 došlo k navýšení celkové spotřeby potravin na obyvatele a rok o 65,5 kg na 796,5 kg. „Spotřeba je počítána bilanční metodou na základě znalostí o tuzemské výrobě včetně samozásobení, zásobách, pohybu zemědělských komodit i potravinářských výrobků přes hranice. Kalkulované množství zahrnuje také možné potravinové ztráty a odpady, které jsou odhadovány až na jednu třetinu spotřeby,“ upozorňuje Marek Rojíček, předseda Českého statistického úřadu.

V roce 2019 se meziročně zvýšila spotřeba potravin na obyvatele u většiny sledovaných skupin potravin. U obilovin v hodnotě mouky o 0,3 kg (+0,2 %), masa celkem v hodnotě na kosti o 0,8 kg (+1,0 %), mléka a mléčných výrobků (bez másla) o 3,2 kg (+1,3 %), tuků a olejů o 0,2 kg (+0,8 %), ovoce v hodnotě čerstvého o 0,4 kg (+0,4 %), brambor o 1,8 kg (+2,7 %) a cukru o 0,2 kg (+0,4 %). Nepatrně se snížila spotřeba zeleniny v hodnotě čerstvé o 0,1 kg (-0,1 %) a luštěnin o 0,1 (-1,8 %). „Historicky nejvyšší spotřeby na obyvatele bylo loni dosaženo u spotřeby rýže, a to 6,7 kg, dále u drůbežího masa 29,0 kg, sýrů 13,8 kg, ostatních mléčných výrobků 35,2 kg a jižního ovoce 37,5 kg,“ říká Renata Vodičková, vedoucí oddělení statistiky zemědělství a lesnictví ČSÚ. Pokles spotřeby je naopak patrný v posledních několika letech u chleba, králičího masa, konzumního mléka a soli. Spotřeba minerálních vod a nealkoholických nápojů meziročně klesla o 4,7 litru (-1,8 %), naopak alkoholických nápojů se vypilo o 0,9 litru více (+0,5 %).