Vláda schválila novelu stavebního zákona, který ovlivňuje další rozvoj a veřejné i soukromé investice v České republice.
Koho byste si přáli jako „novou krev“ v Poslanecké sněmovně?Anketa
Pomůže nový zákon rozhýbat výstavbu v Česku? Dá nám konkurenční výhodu oproti ostatním zemím díky rychlosti a jednoduchosti celého povolovacího procesu? Jaký dopad bude mít na plánování revitalizace brownfieldů ve městech? Očekávané výhody, ale i body vzbuzujících otazníky schválené podoby nového zákona pro Vás shrnul kolega David Petr, který se v CzechInvestu věnuje podnikatelské lokalizaci a rozvoji brownfieldových lokalit.
Vláda sehnala dostatek hlasů v poslanecké sněmovně pro přehlasování senátu u nového stavebního zákona. Zákon by tedy měl vejít v platnost od 1. července 2023. Většina odborné veřejnosti se shodne, že přijatý návrh zákona není ideální, ale stávající stav stavebního práva je nutné co nejrychleji změnit. Stavební právo zcela zásadně ovlivňuje další rozvoj a veřejné i soukromé investice v České republice, řídí se jím nejen výstavba velkých či malých staveb, ale také má přímý vliv na plánování municipalit a nejenom urbánní prostor všude kolem nás. Jeho přívětivost a rychlost je také zásadním parametrem pro zahraniční investory při srovnání konkurenceschopnosti naší země s okolními sousedy. Komplikovaný a zdlouhavý povolovací proces zároveň rozhodně nepřispívá k urychlení revitalizace brownfieldových lokalit.
Očekávané výhody:
-
Rozlišení typů staveb – vyhrazené stavby, jako jsou například dálnice a strategické stavby, bude posuzovat specializovaný stavební úřad. O složitých stavbách by tak měli rozhodovat úředníci speciálně k tomu vyškolení.
-
Jednotné řízení o povolení stavby – již žádné rozdělení na územní a stavební povolení, čímž by mělo dojít k zjednodušení.
-
Rychlejší povolovací procesy – u jednoduchých staveb limit 30 dnů, u ostatních 60 dnů. Pokud je u záměru posuzování vlivů na životní prostředí (EIA) tak je limit 120 dní. Zavádí se apelační princip, to znamená, že úřady si již nebudou moct případ přehazovat tam a zpět, ale odvolací úřad bude muset rozhodnout, zároveň se zavádí fikce souhlasu.
-
Jednodušší získání závazných stanovisek – vyjádření od daných orgánů bude zajišťovat stavební úřad a ne stavebník.
-
Elektronizace stavebního procesu – podání projektové dokumentace i kontrola postupu úřadů a proces povolení by mělo být možné přes tzv. Portál stavebníka, který by měl přijímat i formát BIM. Papírové podání však zůstane také nadále možné.
-
Zrušení dodatečných povolení černých staveb.
-
Konec námitek proti podjatosti úředníků – přesunem stavebních úřadů pod stát by se měla vyřešit častou námitku proti podjatosti místního stavebního úřadu. Centralizací by se měla také zjednodušit zastupitelnost jednotlivých úředníků a zvýšit předvídatelnost a jednotnost rozhodování.
-
Smlouvy s investory – zákon stanovuje podrobnou úpravu plánovacích smluv, obec pak může v územním plánu stanovit uzavření takové smlouvy jako podmínku realizace určitého stavebního záměru.
-
Jednotný formát územně plánovacích dokumentací v elektronické podobě.
-
Zavedení definice modrozelené infrastruktury.
Části zákona vzbuzující otazníky:
-
Územní plánování a místní předpisy – ve většině zahraničních zemí dávají hlavní slovo v lokálním plánování dotčeným samosprávám. Nový zákon, zdá se, míří opačným směrem a nesvěřuje územní plánování do samostatné působnosti obcí. Praha, Brno a Ostrava si však vybojovaly možnost vytvoření či zachování vlastních stavebních předpisů, další větší krajská města však zřejmě plánování svojí výstavby nebudou moci přizpůsobit místním podmínkám.
-
Centralizace stavebních úřadů pod stát – velkou výzvou bude organizace nové soustavy nesoucí s sebou náklady na vyplácení odstupných a hledání nových posil. S tím budou souviset i částečné stěhování úřadů či úředníků, nutnost práce zaměstnanců pod služebním zákonem a omezení vlivu obce na plánovanou výstavbu. Důsledek této reorganizace ukáže však až čas.
-
Stanovení efektivních nástrojů k dodržování zmíněných lhůt – jedním z dnešních největších problémů povolovacích procesů je dodržování daných lhůt. Popis nástrojů v novém zákoně se však zatím jeví také jako nedostatečný.
-
Integrace odborných orgánů pod stavební úřad – většina orgánů přejde pod státní stavební úřady (krom hasičů, Agentury ochrany přírody a krajiny a částečně památkářů). Otázkou tedy zůstává, zda tím nedojde k útlumu odborného názoru jednotlivých odborných orgánů.
-
Obytné místnosti nemají povinnost přímého osvětlení a větrání – zůstává otázkou k řešení pomocí dalších pozměňovacích vyhlášek.
-
Psali jsme:
autor: Tisková zpráva
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.
