DIAMO: Přesně před 25 lety skočila těžba uhlí v střední části Ostravsko-karvinského revíru

28.02.2023 12:39 | Tisková zpráva

Konec února pro mnohé obyvatele karvinského regionu znamená konec éry těžby uhlí a životní změnu. Před 25 lety byla ukončena těžba v petřvaldské pánvi, která zahrnovala 6 dolů - Pokrok, Hedvika, Ludvík, Žofie, Evžen a Václav, kterým se za bývalého režimu říkalo Fučík. V ostravské části těžba skončila o 4 roky dříve.

DIAMO: Přesně před 25 lety skočila těžba uhlí v střední části Ostravsko-karvinského revíru
Foto: red
Popisek: DIAMO, logo společnosti

V petřvaldské pánvi bylo vyhloubeno během 163 let celkem 82 jam a vytěženo cca 207 miliónů tun černého uhlí. V 60. letech min. století tam pracovalo 14 tisíc lidí a těžilo se tam až 4 mil. tun ročně. V provozu dodnes zůstal jen Důl Žofie, kde státní podnik DIAMO čerpá důlní vodu a odsává důlní plyn. Hornictví v této oblasti připomíná kromě Žofie také památkově chráněná těžní věž Dolu Pokrok v Petřvaldě (bývalý Fučík 1), kolem které "vyrostly" nové haly. Pro některé šachetní budovy se našlo nové využití, většina ale byla zbourána. Některé areály byly "úspěšnější" a postupně je zaplnily různé firmy.

Anketa

Je dobře, že ANO a SPD chtějí ve Sněmovně obstruovat kvůli snížení valorizace důchodů?

96%
2%
hlasovalo: 31656 lidí

Petřvaldská dílčí pánev Ostravsko - karvinského revíru je situována mezi známější ostravskou částí (na západě) a karvinskou částí (na východě) a je rozdělena do čtyř dobývacích prostorů o celkové rozloze 46 km2 na katastrálních územích měst Petřvald, Orlová a Šenov. Rozvoj hornické činnosti v 19. století v petřvaldské dílčí pánvi ovlivnili nejvíce podnikatelé z hraběcího rodu Larischů, knížecího rodu Salmů a rakouského panovnického rodu (arcivévoda Albrecht Rakouský).

Těžba v petřvaldské dílčí pánvi byla zahájena v roce 1835 a ukončena 28. února 1998 na závodě Fučík 1 (Pokrok). Dobývací práce probíhaly v hloubkách až 820 m pod povrchem. Na základě dohledatelných záznamů o ražbách z let lze odhadnout, že v petřvaldské dílčí pánvi bylo vyraženo více než dva tisíce kilometrů důlních chodeb a překopů.

K zajímavostem z historie také patří, že se pracovníci z dolu Fučík v letech 1971 a 1972 podíleli na přípravě a mechanizovaném dobývání černého uhlí v Alžírsku. Od konce 80. let do roku 1998 se postupně 37 pracovníků z dolu Fučík vystřídalo při zavádění posuvné výztuže a dobývacích kombajnů na dolech v severozápadním Španělsku.

Během existence hornické činnosti v petřvaldské dílčí pánvi došlo na základě záznamů celkem k 42 mimořádným událostem (výbuchy a vzplanutí metanu, samovznícení, zápary, požáry, důlní otřesy atd.), při kterých přišlo o život 50 pracovníků.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Tisková zpráva

Mgr. Lucie Potůčková byl položen dotaz

Jak je to s tou výjimkou?

I kdybysme pro teď měli výjimku z migračního paktu. Na jak dlouho by platila? Jak dlouho předpokládáte, že tu budou uprchlíci z Ukrajiny? Co když se z nich po čase stanou občané ČR? A proč bysme měli mít výjimku zrovna my, když uprchlíci (ne třeba z Ukrajiny) jsou i v jiných státech, ale třeba Ukraj...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Ministerstvo spravedlnosti uspělo v prestižní anketě Zákon roku

11:27 Ministerstvo spravedlnosti uspělo v prestižní anketě Zákon roku

Ve čtvrtek 25. dubna 2024 byly vyhlášeny výsledky patnáctého ročníku ankety Zákon roku. Na druhém mí…