DPP otestuje na tramvajové trati na Bělohorské ulici experimentální travní koberce

11.11.2021 15:02 | Tisková zpráva

Tramvajová trať v Bělohorské ulici na pražském Břevnově se během následujících dvou let stane součástí vědeckého experimentu. Dopravní podnik hl. m. Prahy (DPP) a vědci ze tří výzkumných organizací budou na ní testovat speciální nové nízkoúdržbové travní koberce, které dnes položí na dvou místech tratě v úseku mezi zastávkami Drinopol a U Kaštanu.

DPP otestuje na tramvajové trati na Bělohorské ulici experimentální travní koberce
Foto: Hans Štembera
Popisek: Logo Dopravního podniku hlavního města Prahy

Koberce jsou osety unikátními směsmi travin, jetelovin a dalších bylin, které by měly lépe obstát v náročných podmínkách městského provozu. Testované rostliny pochází výlučně z tuzemských zdrojů a díky svému původu z extrémních stanovišť by měly lépe snášet teplotní stres, sucho a zasolení. Nové travní koberce by tak měly být méně náročné na údržbu a zejména spotřebu vody, a přitom zůstat zelené po celou dobu vegetačního období. Na vývoji těchto odolných směsí se v rámci projektu Genofondy pro město podílejí vědci z Výzkumného ústavu rostlinné výroby z Prahy-Ruzyně, z OSEVA Vývoj a výzkum z Rožnova-Zubří, ze Zemědělského výzkumu z Troubska, dále pracovníci z firmy Seed Service z Vysokého Mýta a pražský Dopravní podnik za finanční podpory Technologické agentury ČR a Ministerstva životního prostředí v rámci Programu Prostředí pro život.

Kolejový svršek části tramvajových tratí v evropských metropolích je osázen travními pásy. Zelené koberce jsou v městském prostoru nejen estetickým prvkem, ale především zlepšují mikroklima, snižují tepelnou zátěž a prašnost, poskytují propustnou vrstvu pro vsakování dešťové vody a ve srovnání s asfaltovým svrškem absorbují hluk z tramvajového provozu. Současně vytváří útočiště pro četný hmyz a bezobratlé živočichy. Problematické však zůstávají odolnost rostlin, krátká životnost zelených pásů a náklady na údržbu a zavlažování. Rostliny z běžných směsí nezvládají zejména sucho, teplotní stres ani zasolení.

Najít řešení nyní zkouší vědecký tým v čele s Výzkumným ústavem rostlinné výroby ve spolupráci s DPP v rámci projektu "Genofondy pro město". „Traviny, jeteloviny a další dvouděložné druhy použité v experimentálních zelených kobercích pochází z odolných rostlin, které výzkumníci nasbírali za uplynulých 25 let na různých extrémních lokalitách v ČR a shromáždili je v rámci Národního programu konzervace genofondu rostlin. Ten slouží pro vědce jako rezervoár původních rostlin s unikátními dědičnými vlastnostmi," vysvětluje Vojtěch Holubec, národní koordinátor genetických zdrojů rostlin z Genové banky z Výzkumného ústavu rostlinné výroby v Praze a koordinátor vědeckého projektu Genofondy pro město.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Poplatky

Když dojde na jejich zrušení a vy budete v příští vládě, máte v plánu poplatky zas obnovit? Mě přijde absurdní, že se tu řeší poplatky, jejichž zrušení a přesun pro rozpočet vlastně z pohledu toho, že jsou placeny stále občany nic neřeší, jen si říkám, jestli tu zas nebude jen chaos, že jedna vláda ...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

MHMP: Pražané si mohou opět připomenout Pražské povstání s pomocí interaktivní mapy

10:17 MHMP: Pražané si mohou opět připomenout Pražské povstání s pomocí interaktivní mapy

Hlavní město si tento týden znovu připomíná povstání, které osvobodilo Prahu z?nacistického područí.