DPP otestuje na tramvajové trati na Bělohorské ulici experimentální travní koberce

11.11.2021 15:02 | Tisková zpráva

Tramvajová trať v Bělohorské ulici na pražském Břevnově se během následujících dvou let stane součástí vědeckého experimentu. Dopravní podnik hl. m. Prahy (DPP) a vědci ze tří výzkumných organizací budou na ní testovat speciální nové nízkoúdržbové travní koberce, které dnes položí na dvou místech tratě v úseku mezi zastávkami Drinopol a U Kaštanu.

DPP otestuje na tramvajové trati na Bělohorské ulici experimentální travní koberce
Foto: Hans Štembera
Popisek: Logo Dopravního podniku hlavního města Prahy

Koberce jsou osety unikátními směsmi travin, jetelovin a dalších bylin, které by měly lépe obstát v náročných podmínkách městského provozu. Testované rostliny pochází výlučně z tuzemských zdrojů a díky svému původu z extrémních stanovišť by měly lépe snášet teplotní stres, sucho a zasolení. Nové travní koberce by tak měly být méně náročné na údržbu a zejména spotřebu vody, a přitom zůstat zelené po celou dobu vegetačního období. Na vývoji těchto odolných směsí se v rámci projektu Genofondy pro město podílejí vědci z Výzkumného ústavu rostlinné výroby z Prahy-Ruzyně, z OSEVA Vývoj a výzkum z Rožnova-Zubří, ze Zemědělského výzkumu z Troubska, dále pracovníci z firmy Seed Service z Vysokého Mýta a pražský Dopravní podnik za finanční podpory Technologické agentury ČR a Ministerstva životního prostředí v rámci Programu Prostředí pro život.

Kolejový svršek části tramvajových tratí v evropských metropolích je osázen travními pásy. Zelené koberce jsou v městském prostoru nejen estetickým prvkem, ale především zlepšují mikroklima, snižují tepelnou zátěž a prašnost, poskytují propustnou vrstvu pro vsakování dešťové vody a ve srovnání s asfaltovým svrškem absorbují hluk z tramvajového provozu. Současně vytváří útočiště pro četný hmyz a bezobratlé živočichy. Problematické však zůstávají odolnost rostlin, krátká životnost zelených pásů a náklady na údržbu a zavlažování. Rostliny z běžných směsí nezvládají zejména sucho, teplotní stres ani zasolení.

Najít řešení nyní zkouší vědecký tým v čele s Výzkumným ústavem rostlinné výroby ve spolupráci s DPP v rámci projektu "Genofondy pro město". „Traviny, jeteloviny a další dvouděložné druhy použité v experimentálních zelených kobercích pochází z odolných rostlin, které výzkumníci nasbírali za uplynulých 25 let na různých extrémních lokalitách v ČR a shromáždili je v rámci Národního programu konzervace genofondu rostlin. Ten slouží pro vědce jako rezervoár původních rostlin s unikátními dědičnými vlastnostmi," vysvětluje Vojtěch Holubec, národní koordinátor genetických zdrojů rostlin z Genové banky z Výzkumného ústavu rostlinné výroby v Praze a koordinátor vědeckého projektu Genofondy pro město.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

Babiš

Zaznamenal jsem zde vaše hodnocení Babiše, co by premiéra a toho, jak smýká s koaličními partnery. Co myslíte, zlikviduje je stejně, jako to udělal se SOCDEM a Komunisty? Zatím každý, kdo s ním vládnul pak skončil mimo Sněmovnu. Vy sice ne, ale to jen proto, že Vás zachránila ODS. Ale podle preferen...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Celní správa: Pražští celníci objevili nepřiznaných 70 000 eur

16:14 Celní správa: Pražští celníci objevili nepřiznaných 70 000 eur

Zadržení 70 000 EUR hlídkou mobilního dohledu pražského celního úřadu bylo výsledkem kontroly vozidl…