V zahraničí je dar ze závěti rozšířený jev. Například ve Velké Británii takto daruje každý rok přes 100 000 lidí celkově více než 2 miliardy liber. Podle průzkumů se většinou jedná o ženy, které za svého života dobročinnou organizaci podporovaly ať již formou darů, nebo například dobrovolnictvím. V Česku je trend jiný: pokud nemáte dědice a nezanecháte závěť, dědí po vás stát. V minulých letech tak státu propadlo bezmála 150 milionů korun ročně.

„Abychom lépe porozuměli, jak v Česku lidé otázku závětí vnímají, provedli jsme hloubkové rozhovory se 160 seniory v Praze a Hradci Králové. Velkým překvapením pro nás bylo, že většina seniorů nepovažuje toto téma za tabu. Za vhodnou formu pomoci závěť dokonce považuje 58 % respondentů,“ uvádí mluvčí kampaně Tomáš Vyhnálek. Rozhovory ale odhalily i významné rozdíly mezi Pražany a obyvateli Hradce Králové. Zatímco s myšlenkou odkazu v závěti se ztotožňuje nebo spíše ztotožňuje 74 % respondentů z Prahy, v Hradci Králové to bylo jen 42 % respondentů. Výsledky jsou k dispozici na http://zavetpomaha.cz/pro-media/.

Webové stránky www.zavetpomaha.cz podrobně popisují legislativu, která se v letošním roce změnila. Vedle závěti je možno své majetkové poměry uspořádat například dědickou smlouvou nebo odkazem. Web odpovídá i na nejčastější dotazy, se kterými se členové Koalice za snadné dárcovství setkali. Jedná se například o společné jmění manželů, neopominutelného dědice a poplatky za sepsání závěti. Nesmírně pozitivní částí je kapitola příběhů českých dárců, kteří se již pro tuto formu darování rozhodli.