„Paleta informací, které Katalog městských částí nabízí, je skutečně široká,“ říká Ondřej Boháč, ředitel IPR Praha. „Vždy jsou ovšem vztažena k území konkrétní městské části.“ Vedle základních informací, jako je rozloha, hustota zalidnění či věková struktura obyvatel, obsahuje katalog i mnohem méně obvyklé informace – například počet nákupních center, počet aktivních ekonomických subjektů, nebo třeba počet obyvatel v ambulantní péči na jednoho lékaře. Zjistit se zde dá také to, kolik lidí z městské části denně odjíždí pryč a kolik naopak dojíždí. „Osobně považuji například za zajímavé informace o struktuře zástavby nebo průměrné podlažnosti, které takto přehledně podle městských částí nebyly ještě nikdy publikovány,“ říká Boháč.
V katalogu lze například zjistit, že na Praze 1 se nachází 41,6% všech kulturních zařízení v Praze, tedy celkem 274 – a to i přesto, že Praha 1 tvoří celkem jen 1,1% rozlohy Prahy. Největší je oproti tomu Praha 6, která se svými 4156 ha tvoří přes 8,4% rozlohy celého hlavního města. Nejmenší Petrovice pak zabírají jen 0,4% rozlohy Prahy. Do městské části Praha-Křeslice každý den dojíždělo v roce 2011 podle Sčítání lidu, domů a bytů jen 33 lidí, zatímco na Prahu 2 dojíždělo denně 28 712 lidí, což je 55,2% počtu zdejších stálých obyvatel.
Katalog vznikal primárně pro městské části, komunální politiky a zaměstnance městské správy. Jako přehledný zdroj informací může posloužit komukoli, kdo se zabývá územním plánováním. Užitečný však může být i pro nejširší veřejnost: ocení ho například studenti či novináři, kteří píší o tématech spojených s Prahou či územním rozvojem. Výhodou je i to, že data lze mezi sebou porovnávat, neboť jsou zjišťována srovnatelnou metodou.
Koncem února by se měl katalog rozšířit ještě o další funkce. Data bude možné prohlížet nejen uspořádané podle městských částí, ale i průřezově podle témat a v úplnější nabídce. Kromě toho bude brzy možné si pasporty se základními údaji stáhnout i v pdf souboru. Katalog bude pravidelně aktualizován v závislosti na tom, jak často budou k dispozici nová data, ze kterých čerpá. Patrně však jednou ročně.
„Katalog městských částí vznikl jako přidružený projekt při tvorbě Územně analytických podkladů (ÚAP). Ty se ovšem zpracovávají z celoměstského hlediska. My jsme však chtěli politikům městských částí nabídnout i podklady, které budou vztažené jak k celému městu, tak konkrétně jejich městské části,“ vysvětluje Ondřej Boháč. Územně analytické podklady (www.uap.iprpraha.cz) tvoří soubor nejrůznějších dat a analýz o Praze. Slouží jako zdroj informací při plánování rozvoje území. Je to aktuální popis města, na kterém lze sledovat jeho postupný vývoj. Kromě prostorových vztahů ÚAP zohledňují také ekonomické, sociálně demografické a kulturní aspekty nebo stav životního prostředí. To vše totiž se změnami ve městě úzce souvisí. V první polovině roku 2016 byly zpracovány ÚAP 2016, které nyní procházejí připomínkovacím řízením. Zastupitelstvo hlavního města Prahy by je mělo schvalovat na jaře.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
