Horké a suché léto se stalo minulostí. Nadvládu převzal uplakaný podzim, který s sebou nese četnější dešťové srážky. Jízda po vlhkých či mokrých silnicích se tak stává každodenní realitou. „Řidiči stále jezdí jako „za sucha“, je zapotřebí začít měnit chování a počítat s tím, že se blíží podzim. Ten s sebou nese zhoršující se počasí a lokální dešťové přeháňky. Vysoká rychlost vozidel při průjezdech zatáčkou ve spojení se sníženou přilnavostí pneumatik na mokrém povrchu významně zvyšují nebezpečí vzniku smyku,“ varuje Martin Markl, vedoucí dopravního inspektorátu PČR v České Lípě.

Brzdná dráha se ve srovnání s jízdou po suchém asfaltu citelně prodlužuje. Například z rychlosti 50 km/h zastavíme na suchém asfaltu na 28 metrech, na mokrém budeme potřebovat o nemalých 5 metrů více. Jestliže na suchu před překážkou zastavíme, na mokru pojedeme v okamžiku kolize rychlostí přes 20 km/h. To je dost na vážné pochroumání chodce či cyklisty. Jízda na mokru se negativně podepisuje na statistikách dopravních nehod. Švýcarští dopravní odborníci došli k alarmujícímu závěru, že za deště se zvyšuje riziko vzniku nehody 2,5x, na dálnici dokonce 5x. V nočních hodinách uvedené nebezpečí vzroste ještě dvakrát. Svou roli sehrávají kvalita povrchu vozovky, rychlost jízdy a hloubka dezénu pneumatik.

Vliv hloubky dezénu pod drobnohledem

To, že má pneumatika po celém obvodu a šíři běhounu jasně viditelný dezén s hloubkou hlavních dezénových drážek nebo zářezů na dolní hranici zákonného požadavku (který činí 1,6 mm), neznamená, že se bude chovat jako nová. Opak je pravdou. Především za zhoršených adhezních podmínek budou vlastnosti diametrálně odlišné. Výrobce pneumatik Continental uvádí, že