Aimarovi je čtyřicet dva let. Se svou ženou a dětmi žil nedaleko syrského Homsu. Když se jednoho dne probudil a neviděl nic jiného než kouř z nedalekého bombového útoku, na nic nečekal. Naložil rodinu na motorku a postupně všechny odvezl pryč. Strastiplná cesta přes hory trvala týden, nakonec všichni skočili v libanonském městečku v údolí nedaleko syrských hranic. Už dlouhých pět let tady žijí ve velmi provizorních obydlích spolu s dalšími uprchlíky. Rodinu trápí chudoba – Aimar kvůli svému zranění nemůže pracovat, nájmy i elektřina jsou drahé. Návrat domů? Zatím v nedohlednu.