Současná situace v energetice je velmi turbulentní a hledání správné strategie se stává stále obtížnější. Jak se bude vyvíjet energetická politika EU a její přístup k omezování emisí skleníkových plynů, co přinese rozvoj těžby břidličného plynu nebo jaký bude mít dopad na spotřebu elektřiny rozvoj elektromobilů – to jsou jen některé těžko předpověditelné proměnné, které významně ovlivní ekonomiku v Evropské unii.
Podle ředitele Operátora trhu s elektřinou Jiřího Šťastného se náhrada za stávající uhelné elektrárny nehledá snadno. „Vývoj cen silové elektřiny nemotivuje investory k výstavbě nových energetických zdrojů. V ideálním energetickém mixu by mělo být podle mého názoru z padesáti procent zastoupeno jádro, ze čtyřiceti uhlí a desetinu pokryjí plyn a obnovitelné zdroje,“ prohlásil Jiří Šťastný.
Ředitel divize strategie ČEZ Pavel Cyrani shrnul několik faktorů, které podle něj povedou k tomu, že spotřeba elektřiny v České republice poroste. „Česká republika bude bohatnout, což se pojí s růstem spotřeby elektřiny, která se dotáhne na průměrnou spotřebu elektřiny na hlavu v patnácti starých zemích Evropské unie. ČR za nimi zaostává o 15 %,“ uvedl šéf strategie ČEZ. I kdyby se EU vydala cestou snižování energetické náročnosti hospodářství, nemusí to podle Cyraniho znamenat absolutní pokles spotřeby elektrické energie, protože snižování uhlíkových emisí je v principu postaveno na elektrifikaci
Viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Jan Rafaj prohlásil, že vítá snahy o zvýšení podílu průmyslu na ekonomice Evropské unie. Současné ceny elektřiny ovlivněné vysokými dotacemi na obnovitelné zdroje ale podle něj snižují konkurenceschopnost českého průmyslu. Podle Rafaje je v českých podmínkách správnou cestou rozvoj jaderné energetiky, tedy dostavba dvou temelínských bloků. „Jakmile budeme bohatí jako Německo, můžeme uvažovat o jiných, třeba ekologičtějších cestách,“ prohlásil Rafaj.
Ředitel Sekce energetiky Ministerstva průmyslu a obchodu Pavel Gebauer uvedl, že Česká republika bude postupně přecházet k převážně nízkouhlíkovým zdrojů a zároveň by si měla zachovat do budoucna mírně proexportní charakter výroby elektřiny. „Z jádra dnes pochází přes 30 % vyráběné elektrické energie a cílem Státní energetické koncepce je navýšit toto číslo na 50 % díky dostavbě Temelína. Pokud jde o obnovitelné zdroje, tak je cílem vlády plně odbourat přímé provozní dotace,“ sdělil Pavel Gebauer z ministerstva průmyslu, „už stávající podpora představuje poměrně vysokou finanční zátěž na příštích osmnáct let.“
V rámci panelové diskuze padla také otázka zajištění dostatečného počtu kvalifikované pracovní síly v energetice. Libor Kozubík, vedoucí sekce energetiky IBM Global Business Services, upozornil, že průměrný věk pracovníka v energetickém sektoru činí 44 let. Rektor ČVUT Václav Havlíček potvrdil, že je velký problém s počtem uchazečů o studium energetiky a často i s malou kvalitou některých absolventů.
Diskusní cyklus Energetická bezpečnost ČR pořádá Institut pro veřejnou diskusi (IVD) ve spolupráci s týdeníkem Ekonom. Odborným partnerem diskusního setkání je ČVUT v Praze. Mediálními partnery jsou týdeník Ekonom a deník Hospodářské noviny. Partnery diskusního setkání jsou Skupina ČEZ, ČEPS, OTE, Severočeské doly a společnost IBM.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
