Druhý festivalový týden přinesl krásné a různorodé hudební zážitky

24.07.2017 10:06

Koncerty druhého týdne 26. ročníku MHF Český Krumlov nabídly návštěvníkům mimořádné kulturní zážitky. Co nás čeká během následujících dnů?

Druhý festivalový týden přinesl krásné a různorodé hudební zážitky
Foto: pixabay.com
Popisek: Český Krumlov

Škampovo kvarteto provedlo v Krumlově vrcholně klasicistní program

Ve středu 18. července festival pokračoval komorním koncertem v Maškarním sále. Škampovo kvarteto, jedno z nejžádanějších českých komorních souborů u nás i v zahraničí, s velkým úspěchem provedlo vrcholně klasicistní program. Zazněly kvartety Josepha Haydna, Wolfganga A. Mozarta a Ludwiga van Beethovena. Primárius Škampova kvarteta, Helena Jiříkovská vyjádřila své bezprostřední dojmy po koncertě těmito slovy: „Fantastické obecenstvo, výborný sál s krásnou akustikou, která zvuk našeho kvarteta krásně nesla.“ Ke zvolenému programu řekla: „Všechna tři díla, která jsme zahráli, mají k sobě časově velmi blízko. Vznikla v rozmezí asi patnácti let. Asi nejzávažnější z nich je Mozartův kvartet, který se nazývá "Disonantní". Mozart v něm použil na tu dobu velmi neobvyklé postupy, vyskytující se potom až v romantismu. Haydnův kvartet je zase rozverný, už jeho podtitul "Skřivánčí" mnohé napovídá. Zajímavé je, že Mozart svůj kvartet napsal dříve než jeho předchůdce Haydn a Haydnovi jej také věnoval. A Beethovenův kvartet je jeho poměrně raný opus, op. 59. “

Ovace publika přivedly hudebníky znovu na pódium, kde hudebníci přidali kousek finální věty právě Beethovenova Razumovského kvartetu č. 3. Kvarteto nevystoupilo na festivalu poprvé. A jaký mají jeho hráči k českokrumlovskému festivalu vztah? „Vždy, když dostaneme z Krumlova na festival pozvání, strašně rádi přijíždíme. Naposledy jsme zde hráli před třemi lety. Je to pro nás radost. Hrálo se nám moc krásně. Odezva publika byla perfektní. Měli jsme pocit, že s ním můžeme skvěle komunikovat,“ pochvalovala si Helena Jiříkovská.

Kytarista a muzikolog Jesús Castro Balbi představil hudbu s příchutí Peru a latinské Ameriky

Ve středu 19. července vystoupil v Maškarním sále peruánský koncertní kytarista Jesús Castro Balbi. Představil především vzácně uváděná díla jihoamerických autorů. Jeho hra měla příchuť Peru a latinské Ameriky. Na své vystoupení se velmi těšil: „Jsem moc rád, že jsem měl možnost vystoupit v tomto krásném městě a na vašem hudebním festivalu, který se může pyšnit účastí prvotřídních hudebních umělců. Tento koncert byl součástí kulturních aktivit, které se pořádají v rámci 95. výročí česko-peruánských diplomatických vztahů. Programem jsem vzdal poctu zámeckému maškarnímu sálu, v němž jsem hrál. Mým přáním bylo předat trochu našich peruánských pocitů a spontaneity českému publiku.“ Na úvod zazněla suita Johanna Sebastiana Bacha. Program pokračoval autorem, který spadá do období těsně pobarokního, Matíasem Maestrem a jeho dvěma sonátami a fandangem. Po přestávce Balbi představil hudbu svých krajanů. Ve druhé části večera zaznělo několik menutetů Pedra Ximenese Abril-Tirada a anonymní sonáta peruánské provenience. Program kytarista zakončil skladbami afro-peruánského původu, které v sobě nesou směsici rytmů a emocí obyvatel afrického kontinentu, která si od koloniální doby až po současnost vytváří a uchovává velmi specifický hudební ráz. „Této hudby si velmi vážím a mám ji moc rád,“ dodal Jesús Castro Balbi.

Brilantní a přátelský Mischa Maisky - jeden z vrcholů 26. ročníku MHF

Do Českého Krumlova se vrátil už poněkolikáté. „Jsem tu potřetí a přál bych si, abych sem mohl jezdit častěji. Nejen proto, že je to překrásné a okouzlující místo, ale i pro fantastické zdejší festivalové publikum. Je to pro mě pokaždé velké potěšení. Hrál jsem mnohem častěji v Praze, ale možná mám raději hraní v menších městech, protože každý koncert, každé vystoupení je tady vlastně velkou událostí. Nejsou tady rozmazlení širokou a celoroční nabídkou koncertů,“ vyjádřil svůj obdiv k Českému Krumlovu. Společně s jihokorejským klavíristou Chulhee Yoonem, který nahradil onemocnělou Shiran Wang, zahráli skladby Bacha a Brahmse. „Hudba je moje náboženství a Bachovy suity, to je Bible. Bez ohledu na to, jak dlouho hrajete, jak tvrdě trénujete, nikdy se nepřiblížíte úplně k jádru té hudby. Já se o to vždycky alespoň pokouším, je to velká výzva, ale také velké zadostiučinění. Cítím, že to obecenstvo ocení. Někteří pořadatelé se obávají, že tahle hudba je pro jejich publikum příliš komplikovaná. Podle mě to není tak úplně pravda, protože vždycky záleží na tom, jak to člověk interpretuje. Když hrajete na intelektuální úrovni, tak potřebujete intelektuální posluchače, ale když hrajete srdcem, tak to ocení každý, kdo má srdce, a nemusí být velkým hudebním znalcem,“ řekl k programu.

Po koncertu Maisky přiznal: „Musím po pravdě říci, že mě dnes pěkně potrápilo počasí, které ovlivnilo klima v sále.“ Celý den bylo v Krumlově velice teplo a večer, když se při koncertu spustil silný déšť, nastalo v sále dusno a vlhko. „Na pódiu bylo totiž jako na koupališti. A já nejsem dobrý plavec a tím spíše na pódiu,“ usmíval se Maisky. „Nezapotil jsem se jen já sám, ale i mé cello, které jsem během vystoupení musel otírat, aby mi po strunách neklouzaly prsty.“ To se však nestalo. Maisky i přes ne úplně komfortní podmínky zahrál obě sólové Bachovy suity (BWV 1007 a BWV 1011) první poloviny večera brilantně a s přehledem mistra. Po přestávce se k němu přidal jihokorejský klavírista Chulhee Yoon, aby nejprve v úpravě pro violoncello a klavír zahráli dvě Brahmsovy písně „Liebestreu” a „Immer leiser wird mein Schlummer“, a nakonec Sonátu č. 1 e moll pro violoncello a klavír, op. 38. téhož autora. „Vystoupení s Mischou Maiskym jsem si moc užil, setkali jsme se poprvé. Atmosféra festivalu je skvělá. Město je plné turistů i z mé země. Je tu velmi příjemné prostředí. Jsem moc rád, že jsme zahráli právě Brahmse. Je to nádherná, hluboká a dojemná hudba,“ svěřil se nám Yoon. Celý večer zakončili oba umělci přídavkem – Adagiem z Brahmsovy druhé Sonáty F dur.

Cappella Mariana vzbudila u českokrumlovského publika nadšení

Když na začátku 17. století formuloval hudební velikán Claudio Monteverdi, jehož 450. narozeniny letos slaví celý hudební svět, základy nové hudební řeči, stal se lidský zpěv jako nejpřirozenější projev lidské duše jeho nejsilnější inspirací. Hold tomuto skladateli vzdal soubor Cappella Mariana, specializující se na interpretaci středověkého vícehlasu, renesanční polyfonie a vokálních děl raného baroka. Vedle rozsáhlého duchovního díla se Monteverdi věnoval celoživotně i písňové tvorbě, kterou soustředil do madrigalů, a které v historii hudby zaujímají nezastupitelné místo. A právě Monteverdiho madrigaly tvořili kostru pátečního programu koncertu. Cappella Mariana dostála všemu, co se o ni říká - „dokonalá zvuková souhra, intonační přesnost a popracování detailů“.

Soubor působí pod uměleckým vedením Vojtěcha Semeráda, který k festivalovému angažmá řekl: „Jsme moc šťastní, že jsme náš program provedli v Maškarním sále renesančního českokrumlovského zámku. Mohli jsme se tak spolu s diváky imaginárně přenést do renesančních Benátek Claudia Monteverdiho. Právě v benátských palácích tato hudba nových madrigalů zaznívala.“ A pokračuje: „ Velký dojem na nás udělalo velmi pozorné obecenstvo. Moc za pozvání festivalu do těchto prostor a atmosféry děkujeme. Jako umělec jsem na festivalu již vystupoval, a sice se sesterským ansámblem Collegium Marianum, ale s mým souborem Cappella Mariana jsme přijeli poprvé.“ A jaké specifické rysy a půvaby nese Monteverdiho hudba? „Myslím, že Monteverdi byl nadčasový skladatel.

V madrigalové tvorbě byl opravdu mistr afektu, kdy byl schopen nádherně vyjádřit bolest neopětované nebo naopak radost z opětované lásky, které byly hlavním tématem těchto skladeb. Co se jeho kompozičních postupů týká, používal vlastně harmonii 20. století. Také bych jako zpěvák určitě vyzdvihl skladatelův mimořádný cit pro jazyk a pro jeho užití v hudbě. Zpěvákům tím velice pomáhal a psal jim to takříkajíc pod jazyk,“ zhodnotil Vojtěch Semerád.

Skupina Altan irskými baladami a rytmy zvedla ze židlí celou Pivovarskou zahradu