Tuzemská spotřeba elektřiny (brutto) v první čtvrtletí vzrostla meziročně o 0,7 % a dosáhla 20,3 TWh. Ještě v lednu ale vykazovala meziroční pokles (-1,4 %), růst se mírně projevil až v únoru (+0,3 %), a především pak v březnu (+3,5 %). K meziročnímu nárůstu spotřeby masivně přispěly domácnosti (+14,8 %). V záporných číslech se ale stále pohybovali podnikatelé i podniky, a to na všech napěťových hladinách – na hladině nízkého napětí o -2,6 %, vysokého napětí o -1,8 %, velmi vysokého napětí o -2,8 %.
„O průběhu pandemie a jejích dopadech nejlépe vypovídají měsíční data. Na hladinách vysokého a velmi vysokého napětí, kam se nejčastěji připojují velké průmyslové podniky, se spotřeba nejvíce propadla loni v dubnu a v květnu, meziročně o více než patnáct procent. Podnikatelé-maloodběratelé ale nejhorší dopady, měřeno spotřebou, zažili až letos v lednu, kdy došlo k výraznému přitvrzení protipandemických opatření a spotřeba u nich klesla meziročně bezmála o dvanáct procent. Spotřeba domácností se, vcelku logicky, ve stejnou chvíli vydala opačným směrem, když meziročně vzrostla téměř o šestnáct procent. Takto výrazné změny v běžných časech trvají několik let, nyní je pozorujeme v řádu měsíců," komentuje vývoj Stanislav Trávníček, předseda Rady ERÚ.
Výroba elektřiny (brutto) v prvním čtvrtletí rostla mnohem výrazněji než spotřeba. Dosáhla 23 TWh, což představuje meziroční nárůst o 3,6 %. Konkrétně v březnu pak výroba meziročně stoupla dokonce o 7,7 %.
Nejvíce si oproti předchozímu roku v prvních třech měsících polepšily vodní elektrárny (+48,1 %). Výroba rostla i v paroplynových elektrárnách (+8 %) a v jaderných elektrárnách (+7,8 %). Výrazný záporný přírůstek byl naopak zaznamenaný u větrných elektráren (-42,5 %).
Důvod, proč výroba rostla rychleji než spotřeba, vysvětluje přeshraniční saldo. Export převažoval nad importem o 2,5 TWh, což představuje meziroční nárůst o 0,5 TWh (+23,24 %). Za změnou hledejme především snížení importu o celou 1 TWh (-24,3 %).
Celková spotřeba zemního plynu v prvním čtvrtletní dosáhla 3,53 mld. m3, což je o 13,4 % více než v loňském prvním čtvrtletí. Za nárůstem stojí mj. vyšší spotřeba paroplynových elektráren v Karlovarském a Ústeckém kraji. Dvě české paroplynové elektrárny samy o sobě představují desetinu z celkové tuzemské spotřeby zemního plynu.
„Významný vliv na spotřebu plynu mělo také počasí, když se průměrné teploty v prvním čtvrtletí pohybovaly o 0,3 stupně Celsia pod dlouhodobým teplotním normálem. Nejen kvůli lockdownu, ale také díky chladnější zimě, vzrostla spotřeba domácností téměř o třináct procent oproti začátku loňského roku," doplňuje Stanislav Trávníček.
Stejně jako v minulosti, i tentokrát Česká republika nejvíce plynu dovezla z Německa, ačkoliv jde z valné většiny o plyn vytěžený původně v Rusku.
Kompletní zprávy ke statistikám energetiky jsou dostupné na webových stránkách ERÚ:
Rozcestník statistických zpráv
Zprávy o provozu elektrizační soustavy
Zprávy o provozu plynárenské soustavy
Psali jsme:
Redakci PL můžete podpořit i zakoupením předplatného. Předplatitelům nezobrazujeme reklamy.
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
koronavirus
Více aktuálních informací týkajících se COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MZ ČR. Přehled hlavních dezinformací o COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MV ČR. Pro aktuální informace o COVID-19 můžete také volat na Informační linku ke koronaviru 1221. Ta je vhodná zejména pro seniory a osoby se sluchovým postižením.
Zcela jiné informace o COVID-19 poskytuje například Přehled mýtů o COVID-19 zpracovaný týmem Iniciativy 21, nebo přehled Covid z druhé strany zpacovaný studentskou iniciativou Změna Matrixu, nebo výstupy Sdružení mikrobiologů, imunologů a statistiků.
autor: Tisková zpráva
_635330511473257143.JPG&id=21652)
