I přes výrazný tlak na jejich nárůst kvůli rostoucím cenám energií se podařilo regulovanou cenu elektřiny podstatně snížit a u plynu růst omezit na minimum. Důvodem jsou opatření vlády, která na podnět ERÚ přistoupila ke kompenzaci nárůstu cen energií, které by se jinak promítly do regulace, a to včetně úhrady příspěvku na podporované zdroje ze státního rozpočtu.

Elektroenergetika

Regulovaná složka ceny elektřiny v případě domácností a malých podnikatelů příští rok klesne v průměru o 16,7 %. Konkrétní změna se bude odvíjet od charakteru odběru (distribuční sazby) a distribučního území. Nejvíce se meziročně sníží regulované platby na území PREdistribuce, o 18,1 %. U ČEZ Distribuce regulované ceny klesnou o 17 %, u EG.D o 15,4 %.

Vysoké ceny silové elektřiny na trzích přitom tlačily také na růst regulované složky. Konkrétně jde o výdaje na krytí technických (fyzikálních) ztrát, které nevyhnutelně vznikají v elektrizační soustavě při distribuci elektřiny, a na služby výkonové rovnováhy, které slouží k udržení rovnováhy mezi výrobou a spotřebou v každém okamžiku. Elektřina potřebná na zajištění těchto služeb se totiž obchoduje na volném trhu a násobně zdražila, stejně jako tomu bylo u cen energií obecně.

„Proto jsme se obrátili na vládu a požádali o kompenzace nárůstu cen energií, které se promítají do regulované složky. Pokud by nedošlo k zapojení státního rozpočtu, regulovaná složka by podstatně vzrostla. To by do značné míry popřelo efekt zastropování tržní složky ceny elektřiny, kterým vláda bojuje proti energetické krizi,“ vysvětluje Stanislav Trávníček, předseda Rady ERÚ.