Čistá spotřeba elektřiny se meziročně zvýšila o 2,7 %, plynu dokonce Češi spotřebovali o 14,2 % více. Zvýšila se i výroba elektřiny a vzrostl také její export.

„Spotřeba elektřiny i plynu za letošní první čtvrtletí meziročně vzrostla, v obou případech byla dokonce vyšší než ve stejném období roku 2023. Je to potvrzení, že období kontinuálních poklesů skončilo. Zejména spotřebu plynu ovlivnily meziročně nižší teploty. Skutečná spotřeba vzrostla o více než 14 %, po přepočtení na dlouhodobý teplotní normál byla vyšší o 3,5 %. Je zřejmé, že kromě faktoru počasí hrají roli i další vlivy, včetně cen energie. Rovněž se zvýšila výroba elektřiny,“ shrnuje Jan Šefránek, předseda Rady ERÚ.

„K růstu spotřeby plynu došlo napříč všemi kategoriemi odběratelů. Očekáváme, že tento trend bude pokračovat i v budoucnu v souvislosti s postupným přechodem od uhlí k plynu. V případě elektřiny tvořili výjimku jen odběratelé připojení na hladině velmi vysokého napětí. Výrazně vzrostla spotřeba domácností, v elektřině dokonce o více než 9 %,“ doplňuje předseda ERÚ.

Elektřina

Celková netto spotřeba[1] elektřiny byla v prvním kvartálu letošního roku 16,4 TWh. V meziročním srovnání to znamená nárůst o 2,7 %. Zatímco u velkoodběratelů na hladině velmi vysokého napětí došlo k poklesu spotřeby o 1,6 %, u ostatních kategorií spotřeba rostla: u velkoodběratelů na hladině vysokého napětí o 0,8 %, u podnikatelů o 2,3 % a u domácností dokonce o 9,1 %. Ještě výrazněji, než spotřeba rostla výroba elektrické energie, meziročně o 9,6 %. I proto opět převažoval export elektřiny nad jejím importem. 

Hodnota salda se proti loňskému prvnímu čtvrtletí zvýšila z 1,7 TWh na 2,9 TWh, samotný export vzrostl o 36,1 % na 7,6 TWh. Největší meziroční nárůst zaznamenala výroba v paroplynových elektrárnách (+54,2 %), fotovoltaických (+35,1 %) a parních elektrárnách (+22,8 %). Více vyrobily také elektrárny plynové a spalovací (+4,1 %), naopak méně pak vodní (-44,4 %), větrné (24,2 %) a přečerpávací elektrárny (-3,9 %). Výroba z jaderných elektráren byla prakticky totožná jako loni (-0,2 %). 

Celkový instalovaný výkon výroben elektřiny v Česku činil 22,9 GW (meziročně +2,6 %), k největšímu meziročnímu nárůstu došlo u elektráren fotovoltaických (+17 %), plynových a spalovacích (+14,6 %). Podrobnější informace naleznete ve čtvrtletní zprávě ERÚ o provozu elektrizační soustavy ZDE. 

Plyn

Spotřeba plynu vystoupala v prvním letošním čtvrtletí na 2,8 mil. m3 (30 TWh), což je proti loňsku nárůst o 14,2 %. Ovšem po přepočtení spotřeby na dlouhodobý teplotní normál je meziroční rozdíl výrazně menší (+3,5 %). Vliv počasí markantně změnil i průběh spotřeby v jednotlivých měsících. Zatímco mimořádně teplý leden umožnil vytápět méně (meziroční pokles spotřeby o 0,7 %), březen (+14,7 %), a zejména únor (+35,9 %) byly naopak chladnější než v loňském roce. V zásobnících bylo na konci března 842 mil. m3, a byly tedy naplněny z 36,9 % (proti loňským 61,6 %). 

Růst spotřeby byl patrný u všech kategorií odběratelů, tedy u maloodběratelů z řad podnikatelů (+14,6 %), velkoodběratelů (+14 %), domácností (+13,8 %) i středních odběratelů (+12,3 %). Podrobněji ve čtvrtletní zprávě o provozu plynárenské soustavy ZDE. 

Poznámka: [1]
Netto spotřeba nezahrnuje vlastní spotřebu na výrobu elektřiny, ztráty a spotřebu elektřiny na přečerpávání. Také v případě výroby jsou uváděné hodnoty netto, bez technologické vlastní spotřeby elektřiny a ztrát vzniklých při výrobě.

Psali jsme:

ERÚ loni udělil rekordní pokuty za praktiky proti spotřebitelům, v součtu za více než 14 milionů

ERÚ vydal metodiku cenové regulace pro období 2026-2030

ERÚ loni řešil téměř čtyři tisíce žádostí o licenci, jen pětina byla podána bez chyb

ERÚ: Za vážné nedostatky v obchodních podmínkách hrozí dodavatelům vysoké pokuty