Evropští státníci řešili na úvod říjnového summitu vnější dimenzi migrace. Pro českou vládu je pomoc třetími zemím a ochrana vnějších hranic dlouhodobě zásadním předpokladem pro předcházení dalším migračním krizím. ČR patří k jedné z nejaktivnějších evropských zemí, nedávno navýšila příspěvek do společného fondu na migrační aktivity v Africe o 1 milion eur.
„Evropa musí dále posílit svou přítomnost v severní Africe a intenzivně se podílet na zvládání migrace v tomto regionu. Nemůžeme polevit jen proto, že migrační tlaky klesají. Musíme preventivně čelit nelegálním migračním tokům, a to vyžaduje nasazení všech členských zemí,“ uvedl premiér Bohuslav Sobotka. Evropští státníci se dnes zároveň shodli na tom, že EU musí být také mnohem důraznější v návratové politice.
Hlavy států a předsedové vlád dnes navázali také na Digitální summit v Tallinnu. Podpořili rozvoj evropské datové ekonomiky, přeshraniční elektronický obchod, výstavbu sítí nové generace či zajištění obrany před kybernetickými hrozbami. Česká republika má právě v oblasti kyberbezpečnosti řadu zkušeností. Vláda je proto připravena podílet se aktivně na posilování odolnosti EU proti kybernetickým hrozbám.
Další část jednání Evropské rady patřila prohlubování obranné spolupráce. Lídři EU potvrdili, že do konce roku by mělo dojít ke spuštění Stálé strukturované spolupráce (PESCO), která umožní intenzivní spolupráci členských států s cílem posílit schopnost vést náročné společné mise. Česká vláda zapojení ČR do PESCO schválila již minulý týden. „Naše zapojení do Stálé strukturované spolupráce vnímám jako strategické rozhodnutí. Navazujeme tak na dlouhodobou českou iniciativu a úspěšnou červnovou konferenci DESCOP,“ komentoval českou aktivitu v posilování evropské obrany předseda vlády.
Evropská rada se dnes zároveň shodla, že v příštím roce by mělo dojít ke spuštění nového programu EU k financování vývoje obranných technologií. ČR má zájem na tom, aby se tato spolupráce zaměřila také na malé a střední podniky, tak aby mohly z výhod čerpat i české firmy. To se podařilo prosadit i do závěrů Evropské rady.
Závěrečným tématem dnešního dne byly vnější vztahy. Hlavy států a předsedové vlád jednali o vztahu s Tureckem, které nadále zůstává klíčovým partnerem EU v zásadních oblastech, jako jsou boj proti terorismu, či zvládání migračních tlaků. Evropská rada nicméně nadále trvá na tom, aby Turecko dbalo na standardy vyžadované od kandidátské země, včetně ochrany lidských prav.
Pátek bude věnován debatě o budoucnosti EU, v rámci které předseda Evropské rady Donald Tusk představí návrhy na další směřování evropské integrace. Následně se lídři EU27 sejdou, aby projednali stav vyjednávání o brexitu.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
