Společnost ČEZ Energetické produkty jen za první pololetí 2020 prodala energosádrovec, který by stačil na výrobu 11 772 000 m2 sádrokartonových desek. S takovým množstvím by bylo možné vydláždit téměř 280 pražských Václavských náměstí nebo pokrýt 1 600 fotbalových hřišť.
Co jedni považují za odpad, může pro druhé představovat drahocenný materiál. To je i případ energosádrovce, jemného bílého prášku, který vzniká jako vedlejší produkt při odsíření uhelných elektráren formou mokré vápencové vypírky. Šest uhelných elektráren ČEZ – Ledvice, Tušimice, Prunéřov, Mělník, Počerady a Dětmarovice – jej ročně vyprodukuje zhruba 1,2 milionu tun. Energetici pro něj nemají žádné další využití, ve stavebnictví se ale jedná o velmi ceněnou surovinu. Zhruba od roku 1995, kdy probíhal velký odsiřovací program uhelných elektráren, tak ČEZ energosádrovec úspěšně dodává dalším zájemcům, mimo jiné na výrobu sádrokartonových desek.
Zpracováváním, využíváním a prodejem právě takových vedlejších energetických produktů, jako je energosádrovec, se zabývá Společnost ČEZ Energetické produkty. Loni prodala více než 440 210 tun energosádrovce, což představuje oproti roku 2018 nárůst o téměř 20 000 tun. V roce 2015 byl prodej energosádrovce dokonce o pětinu nižší než loni.
„Letošní první pololetí poznamenal útlum výroby v uhelných elektrárnách kvůli epidemii koronaviru. Přesto jsme prodali 174 000 tun energosádrovce. Zhruba třetina směřovala do cementáren, kde se používá jako regulátor tuhnutí cementu, zbylé dvě třetiny pak byly využity pro výrobu sádry a sádrokartonových desek,“ uvádí Pavel Donát, ředitel divize legislativa z ČEZ Energetické produkty.
Energosádrovec totiž má oproti přírodnímu sádrovci, který se využívá při výrobě cementu a sádry, vysokou čistotu – až 98%. Průměrná chemická čistota přírodního sádrovce se přitom pohybuje do 80 %, takže musí procházet energeticky i ekologicky náročným chemickým čištěním. Využitím „odpadního“ energosádrovce se tak šetří emise skleníkových plynů – jedna tuna energosádrovce ušetří oproti těženému přírodnímu sádrovci zhruba 0,4 tuny CO2.
„Loni jsme tak prodejem syntetického sádrovce přispěli k úspoře 176 000 tun CO2. Jedná se sice o úsporu na straně cementáren a chemického průmyslu, ale vnímáme to komplexně jako příspěvek České republiky ke zlepšení celosvětového klimatu,“ doplňuje Donát.
Energosádrovec z uhelných elektráren ČEZ využívají ve své výrobě firmy jako Českomoravský cement, Knauf či Rigips – Saint-Gobain. Letos na jaře dokončil ČEZ Energetické produkty nové expediční a nakládací centrum v elektrárně Prunéřov s plánovanou kapacitou až 400 000 tun energosádrovce ročně. Jeho výhodou je napojení na železnici, což představuje další ekologický aspekt ve využívání vedlejších energetických produktů.
ČEZ Energetické produkty
Stoprocentní dcera ČEZ, a. s., již od roku 2008 zajišťuje nejen v klasických elektrárnách Skupiny ČEZ komplexní služby v oblasti zadního palivového cyklu. Zabývá se oblastí dalšího zpracování a využívání vedlejších energetických produktů (zejména prodej popílku, energosádrovce, strusky a stabilizátu externím zákazníkům, poskytování komplexních služeb při realizaci technické a biologické rekultivační výstavby atd.), provozem a údržbou zařízení zadního a předního palivového cyklu a plněním legislativních požadavků v oblasti chemických látek s ohledem na ochranu lidského zdraví a životního prostředí. V současné době má společnost více než 900 zaměstnanců.
Mokrá vápencová vypírka je proces odstraňování sloučenin síry (SO2 a SO3) ze spalin v uhelných elektrárnách. Spaliny, odcházející z kotle, jsou v elektrostatickém odlučovači zbaveny téměř všech tuhých látek (popílku) a vstupují do odsiřovacího zařízení, tzv. absorbéru. Tam jsou zkrápěny vápencovou suspenzí (směs vody a vápence). Padající kapičky vápencové suspenze absorbují oxid siřičitý obsažený ve spalinách a vytvářejí siřičitan vápenatý. Pomocí oxidačního vzduchu se tento mění na umělý sádrovec, tzv. energosádrovec. Detailní popis celého procesu najdete ZDE.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Tisková zpráva
