Usnesení výboru navrhuje revidovat nařízení Dublin III, které určuje, jaký členský stát je zodpovědný za zpracování žádosti o azyl. Text zpravodajek Roberty Metsola (EPP, MT) a Kashetu Kyenge (S&D, IT) byl schválen 44 hlasy. Proti hlasovalo 11 poslanců a jeden se zdržel hlasování.
„„Závažnost situace je obrovská. V loňském roce se v našich mořích utopilo 3 771 lidí. Letos už víc než 450 lidí včetně 77 dětí. Jako politici máme povinnost zajistit, že toto nebudou jen bezejmenné statistiky. Jsou to konkrétní lidé se skutečnými životy. Musíme všichni dělat víc a lépe - netečnost není řešením. Je nejvyšší čas ve všech ohledech a to je poselství téhle zprávy,“ řekla poslankyně Metsola.
„Evropa potřebuje ucelený přístupu k migraci založený na principu solidarity mezi státy. Situace si žádá komplexní řízení zakotvené v principu solidarity mezi zeměmi a rovnoměrném rozdělení odpovědnosti. Hodnota života a základních práv musí být středem tohoto procesu,“ dodala poslankyně Kyengeová.
Usnesení odkazuje na fakt, že stávající systém dostatečně nezohledňuje specifický migrační tlak, jemuž čelí členské státy nacházející se na vnějších hranicích Unie. Proto poslanci požadují změny, které by měly zaručit spravedlivé sdílení odpovědnosti, solidaritu a rychlé vyřizování žádostí.
Poslanci přijali usnesení v kontextu stále rostoucího počtu žádostí o mezinárodní ochranu. V roce 2015 jich bylo v EU, Švýcarsku a Norsku podáno 1,4 milionů. Roste také počet lidí snažících se překročit vnější hranice EU a to i nelegálně. V roce 2015 se o to pokusilo 1,83 milionů osob (oproti 282 500 zjištěných nelegálních překročení hranic EU v roce 2014).
Relokace a přesidlování
Poslanci vyzývají členské státy, aby plnily své povinnosti pokud jde o naléhavé přesídlování. Zdůrazňují, že k 3. březnu 2016 bylo ze 106 000 žadatelů o azyl čekajících na přemístění z Itálie a Řecka do jiných zemí EU skutečně přesunuto jen 660 osob.
Poslanci trvají na tom, že Evropská unie potřebuje „závazný a povinný legislativní přístup k přesídlování“. Aby měl význam, musí zajistit přesídlení „takového počtu uprchlíků, který bude smysluplný vzhledem k celkovému počtu“ žádostí o azyl v EU.
Výbor pro občanské svobody dále zdůrazňuje potřebu „operativní podpory v hotspotech při prověřování migrantů po jejich prvním příchodu“. Žádá proto technickou a finanční pomoc zemím jako je Itálie a Řecko, která jim umožní zaregistrovat všechny migranty, a zároveň vyzývá dotčené státy, aby takovou pomoc přijaly.
Poslanci také upozorňují na zranitelnost dětí a mladistvých; zejména těch cestujících bez doprovodu. Vybízejí k zvláštní pozornosti při ochraně dětí proti zneužívání a vykořisťování. Zdůrazňují, že v prvních devíti týdnech letošního roku bylo v Středozemním moři nalezeno 444 utonutých včetně 77 dětí.
Schengen
Zpráva výboru vyjadřuje znepokojení nad rozhodnutím některých členských států uzavřít své hranice a nebo zavést dočasné kontroly, protože taková opatření zpochybňují řádné fungování schengenského prostoru.
Navracení
Poslanci podporují vytvoření nových celoevropských readmisních dohod, protože by podle jejich stanoviska měly mít přednost před dvoustrannými dohodami mezi členskými státy a třetími zeměmi. Trvají zároveň na tom, že migranti by měli být navraceni pouze do pro ně bezpečných zemí.
Další kroky
O návrhu usnesení k situaci ve Středomoří a nutnosti uceleného přístupu EU k migraci bude následně hlasovat příští plénum Parlamentu 13. dubna ve Štrasburku.
Tisková zpráva Evropského parlamentu.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Tisková zpráva
