Exekutorská komora ČR coby dohledový orgán má bytostný zájem na tom, aby byl dohled ze strany všech kontrolních institucí prováděn kvalitně, aby byla odhalena všechna pochybení a aby za něj byly udělovány adekvátní tresty. Samotnou ideu posílení ministerského odboru dohledu proto v zásadě může podpořit. Konkrétní návrh resortu týkající se změn v kárném řízení však nemá řádné odborné pojetí a je ovlivněn spíše politickými motivacemi v tom smyslu, že odnímá kárnou pravomoc nezávislému Nejvyššímu správnímu soudu a přesouvá ji na ministerstvo spravedlnosti, které by tak zastávalo pozici kárného žalobce a zároveň pozici kárného soudce. Podobný model není znám z českého právního řádu ve vztahu k jiným právnickým profesím ani neexistuje v žádné z okolních zemí. „Věc jsme konzultovali s mnohými odborníky a dospěli jsme k názoru, že nejlepším řešením by bylo zřízení smíšených kárných senátů, jež by fungovaly při Exekutorské komoře ČR, ministerstvu spravedlnosti či soudech,“ uvedl prezident Exekutorské komory ČR Mgr. David Koncz.

Resort se ve svých krocích mimo jiné odkazuje na údajné souhlasné stanovisko Nejvyššího správního soudu, který je prý ochoten zříct se své dosavadní kárné kompetence ve prospěch ministerstva spravedlnosti. S obsahem tohoto stanoviska však Exekutorská komora ČR dosud nebyla seznámena a nebyla zpravena ani o jeho existenci. Je jí znám pouze fakt, že v samotné důvodové zprávě k návrhu zákona vychází ministerstvo z dopisu Nejvyššího správního soudu z r. 2012, kde předseda soudu JUDr. Baxa v kontextu daného období poukazuje na problematické body kárného systému. Nehovoří však o tom, že by Nejvyšší správní soud chtěl přenést rozhodování o kárných proviněních do správního řízení na ministerské úrovni a že by toto rozhodování mělo být zahajováno z moci úřední.